Dříve zde bývaly kanceláře, dnes nabízí nově otevřený klub v centru metropole několik různých zón: bar, taneční parket, útulná zákoutí s loungovým nábytkem, salónky, apod. Každá část reprezentuje svým interiérorvým řešením odlišnou atmosféru, přináší nový zážitek, avšak stále ve spojení s tématem tajemna a mystiky.

Kus pravé Ameriky obohatil holešovickou kulinární scénu, majitelé se rozhodli vytvořit pravou barbecue restauraci, a to bez zbytečného patosu a falešných dekorací. Host se obsluhuje sám, jídlo a pití dostává u pultu, kde i rovnou platí. Srdce celé restaurace představuje smoker, neboli velká černá kovová skříň určená k uzení masa a zeleniny, který je umístěn v otevřené kuchyni.

Ještě před deseti lety tady hučely motory aut, mechanici kontrolovali spojky a brzdy a rozdávali razítka o provedeném „estékáčku”. A dost možná snili o šťavnatém stejku na dřevěném stole. To je motiv, který stojí za interiérem STK Restaurant. Její hlavní charakteristikou je živočišnost, surové materiály, čistá příroda a hlavně – maso.

V klenutém prostoru domu na Starém Městě měl dle zadání vzniknout příjemný a útulný prostor vhodný k degustaci skvostných naturálních vín, na které se tento vinný bar specializuje. Pro investory bylo zásadní, aby vytvořený prostor svou atmosférou s víny souzněl. Měl působit dostatečně přepychově, ale zároveň prostě a přirozeně.

Do historické budovy bývalé tovární kotelny byl vestavěn nový polyfunkční objekt z ocelové konstrukce s dalšími typickými prvky rekonstruovaných budov v areálu Dolní oblasti Vítkovic. Cílem bylo spojení kavárny, pražírny a pekárny do jednotného celku tak, aby bylo dosaženo útulného a domácího prostředí v celém kontextu industriálních Vítkovic.

V přízemí klasického činžovního domu ze 30. let minulého století na pomezí Vinohrad a Vršovic byla otevřena kavárna s moderním interiérem. Díky výjimečnému technologickému řešení nepřekáží mohutný stroj kávovaru v komunikaci mezi baristou a hostem, ale je ukryt pod deskou baru. V letních měsících lze okna vysunout a propojit interiér s ulicí.

Nosným prvkem konceptu moderní slovenské restaurace jsou pocta a odkaz na Gedeona Majunkeho – architekta Tater. Prostor je dispozičně a funkčně rozdělen na čtyři celky. Restaurace má nádherný výhled na panoramata Tater. Snídaňová část a bar jsou sjednoceny v jeden celek. V samostatných skleněných kubusech vznikly borovičkový bar a degustace masa.

Dle myšlenky „Domy mezi stromy” je hlavní ambicí interiéru maximální zapojení obrazu okolní přírody do vnitřního prostoru. A to jak přímo průhledy do krajiny, tak i návrhem vnitřních atypických prvků, které by na ni odkazovaly. Fasáda původní usedlosti, která byla tvořena chalupou, stodolou a hospodářskými stavbami, byla v co nejvíce zachována.

V secesní budově bývalé Vídeňské bankovní jednoty v samém centru Prahy byla otevřena nová kavárna. Interiér podtrhuje řemeslnou čistotu původní štukové výzdoby, která je doplněna ozvěnami retra, graffiti a prvky pop-artových neonů. Základem barevného řešení je černobílá kontrastní paleta barev s jantarovými a rubínovými akcenty.

Hlavní myšlenkou při návrhu konceptu nové restaurace bylo promítnout domov jako takový nejen do interiéru veřejného prostoru, ale i do fasády domu, který je památkáři označen jako renesanční měšťanský dům. Restaurace je rozdělena do tří částí, návštěvníci mají možnost postát s drinkem u baru nebo zůstat v kávárenské části, která připomíná obývací pokoj.

Skandinávsky jednoduchý přístup šéfkuchaře ovlivnil návrh bistra a rotisserie na Vinohradech. Nový podnik vznikl ve zkolaudovaném a zařízeném prostoru restaurace, která nebyla nikdy uvedena do provozu. Po odstranění nejhorších pozůstatků původního interiéru sáhli autoři k radikálnímu řezu a vytvořili velmi střídmý interiér, ve kterém se vše odehrává v jedné místnosti.

Jeden z nejstarších pražských klubů píše svoji historii již od roku 1919. Za dobu existence byl mnohokrát přestavován, poslední úprava řešila novou podobu prvního podzemního podlaží zaměřeného na klubovou elektronickou hudbu. Minimalistický vzhled interiéru tvoří pozadí pro výrazný koncept vestavěného osvětlení, které prochází celým prostorem.

Minimalistický interiér a celkový design kavárny koresponduje s konceptem daného prostoru – soustředí se především na výběrovou kávu. Kromě dominující bílé barvy se výrazným prvkem v interiéru staly živé stromy ve stylu japonské zahrady, které zároveň přinášejí dotek exotiky. Právě v Japonsku sbíral investor a designér v jedném osobě inspirace a nápady.

Cílem návrhu nových interiérů hotelu bylo vytvořit výjimečný prostor, který bude pokračováním původního objektu – ojedinělého příkladu pozdní moderny a brutalismu v Krkonoších. Materiály byly pečlivě vybírány tak, aby podpořily atmosféru horského hotelu. Při navrhování pokojů bylo třeba využít každého i zdánlivě nevyužitelného prostoru.

Ve funkcionalistické budově od architekta Rosenberga vznikla nová restaurace s kavárnou a klubem. Při návrhu byly reinterpretovány dobové materiály a tvary do současného pojetí interiéru tak, aby dotvářely původní obraz domu. Prostor plyne jednotlivými úrovněmi, je členitý, navozuje pocit „pod vodou”, kdy se při výstupu z kavárny hosté vrací zpět nad hladinu.

Zadáním bylo vytvořit luxusní hostel, který by skloubil prvky industriálního designu a uměleckých děl. Hostel se nachází v centru metropole a je omezen prostorem, který využívá. Proto se autoři rozhodli vložit do interiéru boxy s vlastním originálním designem. Prvoplánovitá potřeba přespání je umocněna vzpomínkou, která v mysli dlouho zůstane.

Před očima se míhá den a noc v rušné pražské ulici. Ponkové stoly na vysokých nohách, bílé barely s mramorovou deskou a neonové logo. Interiér v sobě výtvarně a materiálově kombinuje poklonu minimalismu a autenticitě. Je to jako ostrůvek severu na jihu. Zatímco interiér zdobí vybrané kousky z různých koutů Česka, ve vinném menu je zastoupena celá Evropa.

Brněnský rodák Bohuslav Fuks vyprojektoval funkcionalistickou budovu hotelu Avion na unikátně úzké parcele v roce 1928. Návrh čtyř vzorových pokojů byl inspirován stylem Bauhaus, jak barevností, tak nábytkem. Celý koncept odkazuje na české výrobce kovového nábytku v meziválečném Československu.

Prostor známé restaurace v centru metropole zcela změnil svoji tvář. Již od vstupu je to o zážitku, který zcela pohltí smysly. Akátový nábytek, lavice a židle potažené kůží a luxusními látkami, rozkvetlé stěny, atypické osvětlení. Vše promyšlené do posledního detailu, tvary se vlní a linie proplouvají, ostré pravidelné tvary mizí.

Na ostrově Granary, v místech kde se dříve nacházely unikátní stavby skladů – tzv. špýchary, vznikl nový hotel. Stavba vychází z architektonických forem původních špýcharů, které byly zničeny za druhé světové války. Interiér v sobě odráží blízkost vody a moře v kombinaci s barvou červeného režného zdiva z typických historických staveb Gdaňsku.

Ájurvédský pavilon je koncipován jako architektonické dílo, jehož celek i každá součást má přímý terapeutický účinek. Architektura pavilonu zhmotňuje myšlenku, že zdrojem vnějšího i vnitřního klidu je řád a pravidelnost. Pavilon je postaven s převahou přírodních materiálů. Stavbu nese devadesát osm monolitických žulových pilířů z místních lomů.

Bistro s otevřenou kuchyní v kombinaci se showroomem spotřebičů značky Gaggenau je ojedinělým projektem v celém okolí. Prostor je funkčně rozdělený na čtyři části – hlavní místnost s cheff table, salónek, hygienické zázemí a přípravnou kuchyni. Vizuál interiéru vychází z tematiky Černého lesa (Schwarzwald), kde značka Gaggenau vznikla jako kovářská dílna.

Nově vzniklé prostory pekárny v kancelářské budově Entreprise na Pankráci doplnily nabídku služeb v celém administrativním areálu. Výhodou pekárny je její přístupnost a viditelnost z venkovního parteru. Na relativně malém prostoru nabízí pekárna jak prodej, tak krátkodobé posezení u kávy a občerstvení. Tomu je přizpůsoben i design prostoru.

Majitelé žijící dlouhou dobu v zahraničí se rozhodli zúročit své zkušenosti z pozice hostů ve vlastním vysněném hotelu, jehož každý pokoj je jiný a unikátní. Genius loci města je přepsán do interiéru, kde jsou moderní řešení citlivě kombinována s původními historickými prvky. Místní byliny se staly tématem hotelu a daly jména jednotlivým pokojům.

Koncepčním řešením restaurace je spojení lidí různých zájmů, zálib, věku a názorů u jednoho stolu. Každý z nich se tu musí hlavně dobře najíst, ať se jedná o vegana, vegetariána nebo milovníka masa. Interiér propojuje eko styl s industriálním. Konstrukční prvky jsou přiznané, beton, kov a cihly jsou vyvážené 356 druhy stojících a visících květin.

Unikátní gastronomický koncept v sobě propojuje bistro, obchod s pekárnou, školu vaření, kavárnu s cukrárnou, bar a kornuterii, což je zajímavá forma prodeje take away. Prostor s příjemnou atmosférou respektuje a zachovává industriální charakter nedávno rekonstruovaného Obchodního domu Zlín, jedné z ikon baťovského funkcionalismu.

Atmosféra tradičních španělských tapas barů byla předlohou pro novou restauraci na pražských Vinohradech. Interiér tapas baru je navržen tak, aby vznikla scéna pro hlavního prostagonistu – španělskou gastronomii, která interpretuje tradiční pokrmy moderním způsobem nejen v chutích, ale také v samotné prezentaci na talíři.

Známá restaurace v hotelu Intercontinental se dočkala nového interiéru, který sjednotil členitý prostor a opticky ho zvětšil. Výčep s mozaikovým obkladem dominuje čelu restaurace a dává hostům na výběr, v které části se usadí, zda u klasických jídelních stolů nebo u barových. Návrhem interiéru vznikl ojedinělý moderní prostor navazující na historii původní restaurace.

Vývoj na trhu a nové trendy iniciovaly vznikl nového food courtu v obchodním centru. Neosobní, hlučný a nudný zážitek je již minulostí, návštěvníci si chtějí po nákupech příjemně posedět. Prostor, který se zvětšil téměř trojnásobně, je dobře čitelný a jednotný, i když v sobě skrývá materiálové variace a členitost.

Holešovický interiér je specifický tím, že oproti designu ostatních kaváren CC byl posunut ještě o kousek dál a nabídl několik nových prvků. Členitý prostor byl sjednocen průhlednou stěnou. Místo klasického sezení byly díky nedostatku prostoru využity parapety výkladců. Kavárna je nasvícena atypickými rámovými svítidly vyrobenými na míru.

Při koncepci interiéru zámku vycházeli autoři ze silného génia loci renesančního vodního hradu. Jednotlivým funkčním celkům se snažili dát vlastní výraz tak, aby spolu vytvořily harmonický celek. Důkladná památková obnova zámku kladla velké nároky na výtvarné, materiálové i řemeslné zpracování jednotlivých prostor a maximální využití dobových prvků.

Autoři se snažili vytvořit pravý opak současných moderních minimalistických kaváren. A proto se inspirovali maximalismem a kombinací glamour stylu s perfektním využitím potenciálu samotného prostoru. Stěžejními prvky v interiéru jsou mramor, mosaz, dřevo a pohodlná křesla a lavice potažené sametem v teplých barvách.

Restaurace se nachází v přízemí a suterénu kubistického domu U Černé Matky Boží z roku 1912, který navrhl Josef Gočár. Vznikl novodobý interiér navazující na historickou hodnotu domu. Celý interiér je provázaný společnými prvky od nejmenšího po největší měřítko a s přihlédnutím na kubistický přístup k formě dotažen v každém detailu.

Zadáním investora bylo vytvořit koncept restaurací Gambrinus. Industriální prostředí moderních technologií pivovaru a přístup dlouholetých zaměstnanců autory nadchly tak, že se rozhodli přenést je do atmosféry interiéru společně s recyklovanými materiály a hand made detaily. Dominantou prostoru je strohé těleso výčepu opláštěné nerezovými trubkami.

Kavárna nesoucí jméno prestižního hotelu z počátku minulého století si dala za cíl navázat na aristokratickou minulost a oprášit zašlou noblesu časů minulých. Nové prostory si zachovávají dobovou atmosféru. Lidé se zde rádi potkávají nejen nad hrnkem černé kávy. Zastavují se tu, aby sdíleli také své zážitky a emoce, popovídali si a strávili příjemné okamžiky.

Návrh rekonstrukce lobby vychází z budovy samotné, podtrhuje původní kvalitní materiály a odděluje je od nekvalitních nánosů z dob minulých. Díky zmenšení recepce vznikl velkolepější prostor pro nové elegantní a funkční hotelové lobby ve světlých tónech s výraznými barevnými akcenty. Interiér je poctou Adolfu Loosovi a jeho plzeňským realizacím.

V nové multifunkční budově v centru města vznikl moderní gastro koncept, který odráží dlouhou historii této oblasti na jihozápadě Slovenska. Prostor je dispozičně a funkčně rozdělený na dvě části. Největší je hlavní restaurační část, která končí prodejním pultem s různými produkty. Druhou část tvoří otevřená kuchyně a kombinované sezení s coworkingovým stolem.

V sousedství klasické restaurace bylo otevřeno malé bistro s vlastní výrobou a prodejnou zdravých potravin. Koncept uvažuje o kombinaci obou provozů pro různé druhy zákazníků. Bistro má splňovat nároky na zdravou výživu a je doplněno prodejnou bio potravin malých výrobců.

Bývalý prostor kavárny a obchodu znovu ožil. Interiér byl navržen v duchu místní přírody – smrk, hory, voda, zrození a nedotčenost jsou pro srdce Valašska typické. Spojení kavárny, vinárny a baru v jednom nabízí prostor v jemných barevných tónech se zajímavými detaily kam se zákazníci rádi vracejí.

Název restaurace je malou slovní hříčkou – není to jen o rozmaru jako takovém, ale hlavně o rozmarýnu, jehož větvičky byly otisknuty do současného interiéru. Dříve tu bývala klasická prodejna drogistického zboží z počátku minulého století s mnoha zajímavými dochovanými doplňky, které autoři i díky památkové ochraně do interiéru přirozeně zakomponovali.

V historickém objektu bývalé Solnice z roku 1531 vznikla nová restaurace. Koncept interiéru inspirovala sama historie. V místech, která přes 400 let sloužila jako sklady, měla zůstat zachována jejich industriální atmosféra. Celým interiérem se proplétá výrazný motiv červené, který jde do mnoha detailů jako jsou prošívání na textiliích nebo věšáky.

Nový majitel dříve velmi vyhledávaného kongresového hotelu se rozhodl pro kompletní rekonstrukci a změnu interiéru. Cílem bylo vytvořit vkusný hotel ve stylu klasicistního tvarosloví v moderním pojetí, který bude korespondovat s budovou v zámeckém stylu. Byl kladen důraz na maximální funkčnost, užitnost a zároveň eleganci interiérových prvků.

Při revitalizaci vstupních prostor do dvou budov České spořitelny vznikla nová kavárna, která není určena jen pro zaměstnance bankovního domu, ale také pro širokou veřejnost. Barevnost interiéru je navržena v teplých tónech, dominantní je však dřevo. Ve stejném vizuálním duchu jsou navrženy i jídelny obou prostor.

Bar Jekyll and Hyde se skládá ve skutečnosti ze dvou prostorů, každý s vlastním vstupem. Skoro jako by to byly podniky dva. Jedná se ale pouze o jeden podnik se dvěma tvářemi. Odlišnost a rozpolcenost obou známých hrdinů vytvořila koncept nového baru. Tam, kde má Jekyll konvencemi svázané ruce, Hyde popouští uzdu všem svým vášním a naopak.

V centru bývalého židovského gheta v Prostějově se nachází několik budov pamatujících dobu, kdy tato část města žila rušným životem. Na velice úzkém a dlouhém půdorysu vznikla malebná kavárna, která se ve svém konceptu snaží maximálně vytěžit genia loci tohoto místa. Interiér je pojat jednoduše, materiálové řešení spojuje moderní pojetí s tím původním.

Restaurace vznikla jako místo, kde se sbírají nové pivní chutě. Cílem bylo vybudovat úspěšný a zajímavý restaurační koncept založený na špičkově ošetřeném pivu a moderní kuchyni. Dominantou restaurace otevřené do prostoru se stal prosklený box na pivní sudy s výčepem. Interiér doplňují autorské kresby, malby, fotografie a grafiky na stěnách a podlaze od autorů interiéru.

Hlavním požadavkem investora bylo obnovit „zašlou slávu” původní kavárny, a to jak z hlediska provozního, tak interiérového. Ze strany památkářů byl velký tlak na renovaci původních dřevěných obkladů, maleb a svítidel. Prostor byl vyčištěn od nefunkčních paravánů a ke kavárně byl připojen sousední kulečníkový salónek.

V historickém domě ze 14. století dříve bývala pivnice. Z nevlídného prostředí vznikla po rekonstrukci příjemná a originální kavárna. Neobvyklé jsou lichoběžníkové tvary stolů, které dělají prostor vzdušnější a je možné je zajímavě seskládat. Interiéru dominuje barový pult s masivním svítidlem. Veškeré vybavení baru bylo designováno přímo autorem a ručně vyrobeno.

Bývalá Fassmannova vila byla postavena na počátku minulého století v areálu papíren a pivovaru. Po rekonstrukci byla první dvě podlaží využita pro restauraci, vinárnu a zázemí hotelu. Ve zbývajících dvou podlažích se nyní nacházejí pokoje. V interiéru byly v co největší míře zachovány původní stavební prvky: dveře, pískovcová schodiště, zábradlí, intarzované podlahy, atd.

Snídaňová restaurace změnila nejen svůj interiér, ale také vnitřní dispozice. Oddělené prostory byly sloučeny do jednoho funkčního celku, který bude možné využívat při kongresech nebo na stále populárnější brunche. Současné moderní materiály a lehké barevné tóny jsou v kontrastu s místy odhalenou konstrukcí stropů a stěn s původními obklady.