Ájurvédský pavilon je koncipován jako komplexní architektonické dílo, jehož celek i každá součást má přímý terapeutický účinek.  Architektura pavilonu zhmotňuje myšlenku, že zdrojem klidu – vnitřního i vnějšího – je řád a pravidelnost.  Řád vnitřního prostoru vytváří nosná konstrukce, a to s konkrétním psychologickým záměrem -  pravidelné střídání sloupů a překladů při chůzi v pavilonu má návštěvníkovi navozovat pravidelné dýchání, uklidnění mysli a koncentraci k jednomu prostorovému ohnisku.  Vizuální a psychologický účinek prostoru doplňují interiérové prvky – materiály, technologie a mobiliář -, které stimulují smyslové vjemy hmatu, sluchu a čichu. Očekává se, že se návštěvník bude stavby dotýkat, že bude dýchat vzduch prostoupený vůní olejů, že bude naslouchat tichu nebo tlumené meditační hudbě.  Pobyt a pohyb v ájurvédském pavilonu má být pro návštěvníka hlubokou smyslovou zkušeností s pozitivním terapeutickým účinkem na duši i tělo, což přirozeně posiluje a umocňuje účinky poskytovaných ájurvédských procedur.

Prostorové řešení interiéru – rámy   

Interiér pavilonu je definován křížovými sloupy a překlady nosné konstrukce, která prostupuje celou stavbou. Dělící příčky jsou vedeny v osách sloupů a překladů, menší místnosti a větší interiérové prvky jsou do prostoru vložené jako samostatné solitérní objekty.  Spojení sloupů, překladů a prahů vytváří ve vnitřním prostoru pavilonu sled trojrozměrných rámů. Do rámů jsou následně „vkládány“ plochy materiálů – různé druhy dřev, dřevěných řezeb, skla, textilu nebo plochy výmalby.  

Materiály a světlo

Pavilon je postaven s převahou přírodních materiálů – přírodního kamene, dřeva, keramiky
a textilu. Stejné materiály jsou základem architektonického řešení všech vnitřních prostorů.

dřevo

Rámy tvořené nosnou konstrukcí vyplňují různé druhy dřev jako je smrk, dub nebo teak, a to dle náročnosti provozu. Dřevo je užito rovněž k ukončení ploch, které jsou volně vloženy do vnitřního prostoru. V duchu filozofie „dotýkání“ stavby návštěvníky jsou všechny potenciální ostré hrany interiéru (např. ostré hrany keramických obkladů) zakončeny vhodným druhem dřeva, takže návštěvník se vždy dotýká teplého přírodního materiálu.

kámen  

Stavbu nese devadesát osm monolitických žulových pilířů z místních lomů. Materiál charakteristický pro zdejší krajinu se přirozeně objevuje i v interiéru jako doplnění keramických dlažeb a obkladů.  Detaily jako jsou přechodově prahy, podkladní desky umyvadel a další drobné kamenické prvky, provedené z místního kamene, který lze běžně najít v lese hned vedle stavby, uvádí interiér do autentické souvislosti s okolní krajinou.

textil 

K dělení vnitřního prostoru slouží textilní závěsy. Kromě praktických účelů – intimita vnitřního prostoru a akustický útlum -, vytváří matérie látky nenásilný a měkký přechod mezi vnějškem a vnitřkem stavby. Látka v interiéru plynule navazuje na venkovní textilní stínící systém, hranice mezi venkem a vnitřkem se rozostřuje, látka uvnitř a vně stavby vytváří sled opon, které návštěvníkovi otevírají divadelní scénu okolní krajiny.

osvětlení

Pro kvalitu vnitřního prostoru je určujícím prvkem osvětlení. Uvnitř pavilonu, na venkovní galerii a v obou vstupních portikách jsou hlavním zdrojem světla atypická osvětlovací tělesa, rozmístěná v rozích konstrukčních modulů. Přesun těžiště intenzity světla k podlaze a spojení s nosnou konstrukcí opticky zvyšuje osvětlované prostory, podtrhuje jednotný řád a pravidelnost celé stavby, světelně modeluje tvary dřevěných sloupů a překladů a zdůrazňuje jejich přirozenou strukturu.  

mobiliář

Vybavení  interiéru  - sedací nábytek, masážní stoly a nástěnné panely -, byly navrženy jako integrální součást stavby a následně zrealizovány domorodými řezbáři v Malajsii. Nástěnné vyřezávané panely posilují strukturální řád stavby o nejmenší měřítko.  Umělecky a řemeslně virtuózní zpracování dřeva vnáší do interiéru dotek lidské ruky a jemnou geometrii florálního ornamentu.