SAMOTA HOJŠÍN U NEUSTUPOVA

SAMOTA HOJŠÍN U NEUSTUPOVA

 

Dle myšlenky Domy mezi stromy” je hlavní ambicí interiéru maximální zapojení obrazu okolní přírody do vnitřního prostoru. A to jak přímo průhledy do krajiny, tak i návrhem vnitřních atypických prvků, které by na ni odkazovaly. Fasáda původní usedlosti, která byla tvořena chalupou, stodolou a hospodářskými stavbami, byla v co nejvíce zachována.

(kategorie: veřejný interiér I; autor: Ing. arch. Ivana Svatošová, LIFE4ARCH s.r.o, www.life4arch.cz; přihlašovatel: TOMÁŠ TRNKA, www.hojsin.cz)

O zadání ze strany investora

Zadáním investora bylo vytvořit projekt s názvem „Domy mezi stromy“. Hlavní ambicí interiéru je tedy maximální zapojení obrazu okolní neurbanizované přírody do vnitřního prostoru. A to jak přímo skrze průhledy do krajiny, tak návrhem vnitřních atypických prvků, které by na ni odkazovaly. Těmito artefakty jsou věšáky, které jsou navrženy z odkorněných větví s betonovým podstavcem, atypická nástěnná svítidla, která jsou vyrobena z kulatiny nebo zavěšená svítidla z recyklovaných dřevěných trámů levitujících ve společenském prostoru.

O neobvyklých požadavcích investora

Jedním z hlavních požadavků byla recyklace použitelných dřevěných trámů z původního objektu stodoly, která už neplnila svoji nosnou funkci. Tyto trámy byly v interiéru využity pro konstrukci baru nebo nosný prvek zavěšených svítidel.

Dalším požadavkem byl návrh prostor a vybavení pro různě staré děti od tří let. Proto zde byly navrženy prostory pro děti, které mají vlastní sociální zázemí odpovídající jejich věku. Výrazným materiálem v této místnosti pro nejmenší je dřevo - atypický nábytek, podlaha, podbití a krov, s akcentem žluté barvy. Dětské měřítko zde dokreslují i původní malá okna ve štítu objektu chalupy. Tento prostor slouží zároveň i jako herna, proto je centrální prostor volný a úložný prostor s postýlkami je umístěn podél stěn. Pro větší děti zde byla navržena dvoupatrová herna s vlastním sociálním zázemím v přímé návaznosti na společenskou místnost a koupací rybník. Dominantním prvkem prostoru jsou dřevěné schody, které jsou zároveň herním prvkem se skluzavkou a skrýší pod schodištěm. Protipólem ke schodišti je v těchto prostorách přiznaný prefabrikovaný strop a neodkorněné kmeny stromů.

O velikosti interiéru a jeho dispozičním členění

Hlavním záměrem návrhu bylo významně neměnit hmotu usedlosti a ponechat v maximální míře původní fasády.

Na úrovni parteru jsme ponechali původní půdorysné schéma. Výraznější hmotovou změnou bylo propojení objektů na úrovni prvního patra a přizvednutí hřebene střechy. Takže nyní jsou objekty koncipovány do tvaru písmene U, které má delší rozměr 33,5 m, kratší 24,3 m a hloubka traktu je 6,1 m.

Nový život staré usedlosti

Původní usedlost byla tvořena chalupou, stodolou, v podélné ose dvora, souborem menších hospodářských staveb a uzavřeným dvorem.

V rámci návrhu došlo k otevření dvora směrem k přístupové cestě. Na podélné ose byl v místě původních vrat do stodoly vytvořen průchod a velkorysý průhled na přilehlé louky. Volně tak parafrázuje historické průjezdné mlaty stodol. Tím si soubor budov zachoval svou charakteristickou atmosféru, ale zároveň se otevřel do okolní přírody. Intimita uzavřeného dvora tak získává novou dimenzi propojení se až za humna starého statku.

Původní soubor hospodářských staveb byl nejvíce pozměněn. Svým vzhledem volně navazuje na okolní objekty, ovšem jazykem současné architektury s fragmentem původní kamenné zdi.

Dřevěná novostavba domu uzavírá pomyslně svou střechou celý dvůr, ale v přízemí se otevírá výhledům do krajiny a směrem k rybníku. V této části je umístěna herna a společenská místnost s velkorysou pobytovou prkennou palubou, která je zároveň dělícím prvkem mezi stavbou a vodní plochou rybníka. V patře jsou umístěny pokoje. Na rozhraní „původního a nového“, tedy původní stodoly a dřevěné novostavby, je navržena otevřená galerie, která vytváří vzdušné a nenásilné propojení těchto dvou časových rovin.

Chalupa

Staré stavení obytné chalupy slouží i dnes jako samostatná budova s veškerým zázemím.

Společné prostory chalupy dále doplňují dva pokoje, každý se samostatným hygienickým zázemím. Cílem rekonstrukce bylo zachování venkovské atmosféry v propojení s čistými a jednoduchými detaily nábytku, který odpovídá současnému životu. Krásu nerovností starých zdí a oken tak doplňují čisté linie některých nových prvků. Části zdí a kleneb byly ponechány a odhaleny pro posílení tohoto kontrastu. Dřevěná okna s červenou lazurou jsou v kontrastu s bílými omítkami starých původních staveb.  Stejnou barvou jsou lazurované i vstupní dřevěné kazetové dveře, které jsou replikou původních.

Na chalupu navazuje v nároží otevřená venkovní kuchyň s dřevěným deštěním podhledu, které umocňuje celkovou atmosféru.

Stodola

Původní vrata do stodoly slouží jako hlavní vstup do objektu. Ze zádveří je skrze dřevěné schodiště přístupné patro s pokoji a kuchyň, která je propojená s velkorysou pobytovou místností, která je hlavním společenským těžištěm. Koncepce interiéru tohoto prostoru je v duchu čisté geometrie a minimalismu. Tento interiér v přírodních tónech je ukázkou propojení nedokonalých surových povrchů a dokonalých hladkých stěn, který jakožto celek působí velmi příjemným dojmem. Jednoduchá geometrie a prostorové uspořádání se potkává s různorodostí povrchového materiálu - beton, dřevo a barevného čalounění sedacího nábytku v tlumených barevných odstínech. To vše s výrazným akcentem černého pozadí. Díky francouzským a velkoformátovým oknům se do celého interiéru dostává dostatek denního světla, a proto i tmavé tóny podlahy a nábytku opticky zvětšují prostor.

Sedací nábytek je záměrně volen různorodě (dřevěné špalky, židle, křesla, pohovka), aby si každý mohl vybrat podle nálady.

O zvláštních okolnostech a specifikách stavby

Hlavní specifikací rekonstrukce a stavby jako takové byla snaha ctít praktické i estetické hodnoty přetrvávající příštích několik let a zároveň vyvážit poměr mezi užitkem a cenou. V tom nám velmi pomohla okolní krajina, kdy jsme vhodně komponovanými okny docílili nevšedních a jedinečných výhledů vytvářejících proměnlivé obrazy nedotčené přírody. Antracitové hliníkové rámy oken mají dotvářet pocit obrazu v rámu při průhledu do krajiny - na vzrostlé stromy a vodní hladinu.

O použitých materiálech

Co se týče materiálů obecně, snažili jsme se v tomto projektu hledat odpovědi skrze respekt k původní logice usedlosti a snažili jsme se využít tradiční postupy a původní prvky. Cílem bylo ukázat materiály spíše v jejich přirozenosti než v dokonalé formě napodobení. Hrubé opracování dřevěných atypických prvků interiéru pouze s voskovým olejem bez tónování a lazury, využití původního kamenného zdiva, ponechání prefabrikovaného stropu ve společenské místnosti, použití stavebního lepidla jako pohledového materiálu v koupelnách, vnáší do interiéru nedokonalost a umocňuje dojem z materiálu, který se stává zásadním aspektem projektu.

O inovativních řešeních nebo postupech

Jedním z inovativních řešení bylo ponechat stavební lepidlo v koupelnách jako pohledovou vrstvu, která v kontrastu s dřevěným nepřímo osvětleným podbitím působí elegantně. Došlo tak zároveň k propojení původních materiálů a postupů s těmi současnými. Vzniká tak nadčasový dojem z interiéru.

Dalším takovým prvkem bylo ponechání původní kamenné stěny, která se sanovala a doplňovala z polorozpadlých částí, avšak už nebyla schopna zajistit požadovanou statickou funkci. Nosná konstrukce se proto umístila uvnitř těchto stěn, tak došlo k nenásilnému začlenění novostavby, která se ukryla v původní konstrukci. Hloubka původních stěn tak byla zachována a celkový charakter tohoto objektu umocněn.

Pro zachování charakteru objektu chalupy jsme ponechali původní klenby, které však už neplnily nosnou funkci a na ně vystavěli nový strop.

O zvláštnostech z pohledu autora interiéru

Velmi silným faktorem byla lokalita řešené usedlosti. Kvalita a duch místa zde byl velmi silným aspektem - nedotčená krajina, okolní rybník, mokřady a les. Proto největší snahou bylo jej zachovat. Dalším naším záměrem bylo v rámci rekonstrukce usedlosti větší otevření interiéru směrem do přírody, vychází to z konverze hospodářských objektů na obytné místnosti. Jedním z výsledků této snahy je umístění velkoformátového okna z jídelny směřující na vodní hladinu rybníka.

Původně si objekt a okolí domu žilo jiným životem a naším úkolem bylo je navzájem provázat.

Celý projekt trval tři roky, a i když se během té doby návrh různě vyvíjel, jeho podstata se časem ještě víc vytříbila. Zásadní podíl na výsledku má také osvícený a tvůrčí investor, neboť většina stavebních prvků a vnitřního vybavení byla řešena a vyráběna na míru pod jeho dohledem.

29.02.2020