Zadáním projektu byla rekonstrukce rodinného domu z 20. let minulého století na okraji velkoměsta a zároveň návrh a realizace interiéru. Cílem bylo zachovat původní kouzlo starého domu a provést jen takové změny, které byly nezbytně nutné k pohodlnému žití čtyřčlenné rodiny. Interiér odpovídá životnímu stylu majitelů, odráží se v něm láska k přírodě, cestování i umění.

Postarší vilku nedaleko Kolína si vybrali mladí manželé jako svůj nový domov a útočiště pro klidný život s rychlým dosahem do hlavního města. Dům však již dávno neodpovídal nárokům na současné bydlení, a tak bylo nutné jeho stav razantně upravit.

Rekonstrukce panelákového bytu v Praze byla specifická mimo jiné tím, že se autoři s klienty osobně setkali pouze 3x. Radikální proměna vnesla do prostoru originální průhledy a kruhové motivy, dodala mu na vzdušnosti a průchodnosti, což byla jedna ze základních myšlenek projektu.

Zkušení investoři rozhodně nepatřili mezi klienty, kteří by nevěděli, co chtějí. Obrysy jejich nového interiéru se nad stolem vznášely již u první kávy. Zhmotnit jejich představy o nadčasovém, luxusním, a přesto praktickém bydlení se pro nás staly výzvou.

Dům v Liberci byl postaven v 70. letech, majitelé žijí velmi aktivním životem, cestují, sportují, zajímá je i v pokročilejším věku vše nové a progresivní. Po odchodu dospělých dětí se rozhodli pro celkovou rekonstrukci domu, který má splňovat jejich představu o bydlení a vyhovovat prostorově a technicky současné situaci.

Řadový dvoupatrový dům, u kterého bylo po dispoziční stránce nevyhovující přízemí, pochází z 80. let, čemuž odpovídal také interiér, který byl nesoudobý, místy ve velmi špatném stavu. Úkolem autora bylo navrhnout vzdušný prosvětlený prostor bez zbytečného členění. Interiér měly naplnit čisté tvary s důrazem na světlé odstíny, příliš barev si investorka nepřála.

Stávající dispozice bytu v terasovitém domě v Jihlavě byla pro investora nevyhovující. Požadoval proto komplexní rekonstrukci, díky níž by se byt přizpůsobil jeho potřebám. Důraz byl kladen na precizní detaily i moderní technologická řešení, interiér měl být částečně zařízen ve stylu hotelových pokojů.

Rekonstrukce bytu v Praze 1 je příkladem, jak lze i opravdu miniaturní obytný prostor maximálně otevřít a vytvořit z něho jeden prostorný a vzdušný celek. To se v případě garsoniéry podařilo především díky koupelně, která je prosklená po celé své délce.

V intimním bytě společnosti Holečkova Apartments, určeném pro krátkodobé pronájmy, docílili autoři dynamicky proměnlivého interiéru. Hlavní součástí historického nárožního bytu je velký obytný prostor s kuchyní i ložnicí v jednom, kterému dominuje otočná postel.

Investor se na autora obrátil nejdříve pouze s tím, že by si přál předělat interiér svého bytu. Neměl žádná konkrétní přání, ale chtěl, aby byl nový interiér moderní, ne však žádný hi-tech, a útulný s uplatněním dřeva. Během navrhování se velmi rychle ukázalo, že za své nevezme pouze interiér, ale také dispozice, která vůbec neodpovídala jeho potřebám.

Venkovský domek, postavený v letech 1937–39 na úpatí Krkonoš, měl na začátku rekonstrukce dvě přízemní místnosti a jednu podkrovní. Prvotním záměrem bylo provést pouze nejnutnější rekonstrukce, aby šlo dům opět používat k rekreačním účelům. Postupně se však zrekonstruoval celý dům, dodatečně přibyla i sauna a vířivka.

Ateliér Prajaga se s radostí zhostil rekonstrukce zajímavého bytu v činžovním domě na pražském Újezdě, ke kterému mají jeho majitelka Žofka s dcerou Bárou sentimentální a pevné pouto. Jedná se o byt, který si na nic nehraje, ve kterém se normálně bydlí.

Koupě většího zděného bytu 3+1 před rekonstrukcí, s dominantními, téměř 100 let starými kachlovými kamny byla pro investory jak velkou výzvou, tak zároveň i velkou neznámou. Oslovili interiérového designéra, který jim měl pomoci  nejen se stylem, ideálním dispozičním, barevným a materiálovým řešením, ale také dodržet stanovenou výši finančního rozpočtu.

Projekt se týkal domu po rodičích na Vysočině, který slouží jako rekreační objekt rodiny. Dům byl zrekonstruován do podoby moderní vily a v moderním duchu se nese i interiér. Autorka do něj přesto vnesla i jemný odkaz na bydlení na chalupě.

Prvotním impulzem pro zvětšení plochy původního bytu byla skutečnost, že dcery ve čtyřčlenné rodině dospěly a byt 3+kk se stal pro soukromí jednotlivých členů rodiny nedostačujícím. Zadáním bylo vytvořit pro ně dvě ložnice se společným sociálním zázemím, ve kterém bude umístěna typizovaná infrasauna.

Jedná se o byt velký 61 m2, který se nachází v Praze na Malé Straně a nabízí překrásný výhled na panorama Pražského hradu. Dům je postaven v historizujícím slohu, celkovou rekonstrukcí prošel celý objekt.

Domek stojí na okraji Prahy, ve staré zástavbě, která probíhá pouze po jedné straně ulice, na druhé straně je les. Od začátku bylo jasné, že dům z roku 1965, kterému majitelé vzhledem k exteriéru a lokalitě začali říkat „Hájenka“, musí projít rozsáhlou rekonstrukcí, tak aby vyhovoval požadavkům čtyřčlenné rodiny.

Půdní prostor skládající se původně z 6 menších místností byl velkou výzvou, proměnit se měl v rezidenční byt. Zadáním bylo vytvořit prostorově otevřený byt pro pracovně vytíženou ženu, kde by mohla načerpat energii po náročném dni. Dalším přáním bylo malé fitness, velký stůl pro příležitostná jednání a dostatečný prostor pro pracovní schůzky.

Projekt se týkal rekonstrukce interiéru samostatně stojícího rodinného domu postaveného původními majiteli svépomocí v roce 1980. Dům o výměře 135 m2 nyní obývá mladá tříčlenná rodina a nově vzniklý interiér kombinuje moderní materiály, jednoduché tvary i solitérní historické kusy.

Usedlost Nižší Hrádek v Brandýse nad Labem pochází z první třetiny 16. století a díky svým jasně čitelným barokním prvkům je zapsána do seznamu Nemovitých kulturních památek. Majitelé si ji po staletí předávají z generace na generaci a ti současní přistoupili k citlivé rekonstrukci interiérů, která nijak nenarušila vnější vzhled objektu.

Mezonetový byt v Praze koupil majitel coby investici. Po úvaze a konzultaci s architekty se rozhodl zrekonstruovat ho tak, aby nyní sloužil občasným návštěvám a v budoucnu jej po čas vysokoškolských studií mohly užívat jeho děti. Výrazným prvkem, který sehrál při rekonstrukci důležitou roli, je pětimetrový nadsvětlík v obytné části.

Soukromá vilka v centru Olomouce, která byla postavena ve 40. letech minulého století, je bydlištěm manželského páru, jehož děti již vylétly z hnízda. Aktivní manželé se i kvůli blízkosti vody a hrozícím povodním rozhodli přestěhovat do druhého podlaží, kde vznikl prostorný byt plný světlých tónů, zrcadel i dalších důmyslných detailů.

Koncový řadový domek na okraji Olomouce v době svého vzniku (90. léta minulého století) 4členné rodině zcela vyhovoval. Nicméně čas běžel, požadavky se měnily, materiály vyvíjely a nastal čas na změnu. Starší syn má své vlastní bydlení, mladší studuje mimo Olomouc, a tak zaznělo „kdy, když ne teď“ a manželé se pustili do rekonstrukce.

Investor, profesionální sportovec v tu dobu žijící v Berlíně, si již delší dobu přál najít prostor v centru Prahy, který by proměnil na osobitý víkendový byt. My jsme o takovém místě věděli. Bylo zanedbané, dispozice bytu téměř neobyvatelná, ale nabízelo překrásné výhledy na Staré Město a genius loci byl cítit na každém metru. A tak poměrně záhy započala rekonstrukce.