Novostavba architektonicky střídmé neofunkcionalistické vily je zasazena do svahu v pražském Braníku. Architektonická koncepce vily od kanceláře Studio AM je založena na úžasném panoramatu Vyšehradu a Hradčan, viditelném ze všech tří nadzemních podlaží domu. Koncepce interiéru vznikala již v konečné fázi stavebního projektu. Tento „náskok“ umožnil velmi dobrou přípravu ve spolupráci stavby a dodavatelů interiérového vybavení. Plocha řešeného interiéru je celkem 335 m2.

Přáním investora, pracovně velmi vytíženého podnikatele, bylo vytvořit interiér v souladu s architekturou domu, nicméně výrazný a osobitý. Důležitým požadavkem bylo zakomponování výtvarných děl, zejména skleněných plastik.  Některá díla byla již vlastnictvím investora, další vznikala konkrétně pro interiér vily. Zároveň měl být vymezen prostor pro další rozšiřování sbírky výtvarného umění a artesánií z cest. Kromě pohodlného bydlení majitele má dům poskytovat reprezentační prostory pro formální i neformální společenské akce a ubytování hostů.

1. nadzemní podlaží   

Společenské prostory jsou situovány do 1. nadzemního a zároveň vstupního podlaží (řešeno 127 m2). Bar s přilehlou prosklenou vinotékou a velikým akváriem poskytují různorodé typy posezení – pro formální obchodní schůzku v mohutných křeslech u krbu, pro sledování televize z pohodlného sofa či pro sledování sportovního přenosu u baru. Propojující prvek vinotéky, baru a společenské místnosti tvoří čelní stěna s obkladem z antracitové břidlice, ze které vystřelují pruhy nerezových polic, zářící hrany nik z křišťálového skla a průhled do barvami hýřícího mořského světa akvária. Zvláštní vizuální bonus při posezení u baru vytváří zrcadlové stěny uvnitř skleněných nik – mezi sklenkami spatříte díky proskleným vstupním dveřím odraz panoramatu Hradčan.

3. nadzemní podlaží

Čistě soukromý obytný prostor je situován do posledního, 3. nadzemního podlaží (řešeno 123 m2). Rovněž zde hraje hlavní roli výhled z plně prosklené čelní stěny. Nábytkové sestavy si v souladu s otevřenou dispozicí pohledu na Prahu nekonkurují. Výhled je možno vnímat jak z prostoru kuchyně bílých kompaktních tvarů, tak z prostorné sedací soupravy v odpočinkové části interiéru.

Kompozice hranolů a desek letmo uchycených na panelu nábytkové a televizní stěny nejvíce přiznává inspiraci geometrickou abstrakcí Rietveldových děl a estetikou Bauhausu společnou pro celý interiér domu. Vliv abstrakce první poloviny 20. století s nadsázkou připomíná i grafika skleněného obkladu kuchyňské linky s motivem Mondrianovy kompozice. Z průhledu prosklenou stěnou těží dvě výrazná výtvarná díla – osvětlovací těleso nad jídelním stolem a 180 cm vysoká plastika z masivního skla a kovu – obě vytvořená pro tento konkrétní prostor.

2. nadzemní podlaží

Mezi „společenským“ přízemím a „soukromým“ nejvyšším podlažím leží 2. nadzemní podlaží (řešeno 87 m2), které lze charakterizovat jako „ložnicové patro“. Ložnice pána domu je zčásti vykonzolovaná a díky poloze vůči okolnímu terénu patří této místnosti privilegium nejdokonalejšího výhledu - pražské panorama rámované zelení vilové čtvrti lze pozorovat z vysoké rozměrné postele. Záhlaví postele je místo klasického čela tvořeno mozaikou plastických kožených dílců krémové barvy. Nízké levitující noční stolky a knihovna zapadají do konceptu „kompozice funkčních hranolů“ typické pro celý dům. Součástí ložnice je malá kompaktní pracovna – stůl s policovou stěnou skrývající potřebné technické prvky. Barevnost interiéru je rovněž velmi střídmá – dubová dýha v barvě podlahy a bílé stříkané plochy, obojí v lesku. Jednobarevné drapérie záclon a závěsů clonících prosklené plochy změkčují atmosféru místnosti.

Ostatní ložnice mají obdobný tvarový a barevný koncept – kontrast čokoládově hnědé podlahy a dýhy s lakem barvy bílé kávy. Osobitost ložnic je dotvářena doplňky a výběrem výtvarných děl. Příkladem může být místnost s přístupem do zahrady - přes zdrženlivou šedobéžovou barevnost vestavěného mobiliáře vytváří obrazová tapeta s motivem křídla a černá kovová postel pro svou obyvatelku romantickou atmosféru.

Zásadní vliv na pohodu místností mělo rozhodování o typu a rozsahu stínění obřích oken se skrytým nadpražím. Prosklené plochy jsou sice situovány na sever, ale k dosažení soukromí a odclonění světel velkoměsta byly záclony, případně zatemňovací závěsy, zejména v ložnicích nutné. Přes technickou náročnost řešení se podařilo instalovat systém s vodicími profily zapuštěnými do podhledu. Osobitost a jedinečnost interiéru vily dotvořil pečlivý výběr doplňkových prvků, sedacího nábytku či volně stojících lamp.

Dodavatelem volně stojícího nábytku, volného osvětlení a doplňků je Studio Nika, dodavatelem atypického nábytku obytných prostor a kuchyně je DIZ, dodavatelem atypického nábytku pokojů a ložnic je Truhlářství Kadlec. Autory uměleckých děl jsou Rudolf Burda, Pasta Oner, Ján Zoričák.