Téměř na nejvyšším kopci v náručí vinic za kostelem se nachází objekt bývalé více než 100leté čtyřtřídní školy, z níž dýchá duch z období "Jurkovičovy architektury" od neznámého autora. Jasná hmotová skladba hlavní budovy školy a nižší byt správce, jsou zjemněné detaily s náznakem lidové architektury v podobě sgrafitových zrcátek. Hmota pevně sedí na kamenné podnoži.

Škola se před 4 lety přestěhovala do nových prostor. Budova tak zůstala prázdná a vzhledem ke své poloze vedle vinařství přímo vybízela k využití v nové funkcionalitě. Úkolu se zhostili majitelé vinařství současného Château Topoľčianky, jejichž pradědové ještě drhli široké kamenné schody s kovaným zábradlím Školy za kostelem. V rámci agroturistické programu zaměřeného na kontaktní ubytování ve vinicích, které by umožnilo poznávání komplexních prací při pěstování, výrobě a následně ochutnávce vína, byl objekt předurčen k ubytování.

V hlavní části budovy včetně podkroví jsme umístili 7 apartmánů, 5 v původních prostorách tříd a 2 v nově vytvořeném prostoru podkroví. Ve vedlejší část, bývalý byt správce a školníka přímo vybízel k umístění komorního wellness propojeného s terasou, s které je výhled na krajinu a v budoucnu snad i na bazén.

Jednotlivé 2 až 4lůžkové apartmány na patře, mají kromě specificky vyřešených hygienických zařízení, vlastní kuchyňku i společenskou místnost, která je od ložnice opticky oddělena prostorovým prvkem skříňové pracovny, jež zároveň slouží jako nosná stěna pro TV.

V podkrovních apartmánech je prostor plně otevřen do výšky s přiznanými prvky krovu, který dává další rozměr velkorysému prostoru. Speciálně je řešena část hygienického zařízení, přičemž část WC a sprchy je uzavřena v samostatné stavební skříni, nicméně koupelna s vanou je obdobně jako pokoj otevřená do stropní konstrukce.

Stavba je srdeční záležitostí majitelů, která si však získala i nás architekty, a to zejména architektonickými hodnotami a exkluzivní polohou. Stavební komponenty a fasáda objektu byly téměř v původním stavu a v poměrně dobré kondici a tak jsme se rozhodli pro jejich profesionální obnovu.

V interiéru nás zaujalo dobře zachované dominantní schodiště, jehož ošoupané stupně a kované zábradlí si pamatují stovky dětí, které se proháněli v prostorách současné lobby, či haly na patře. Bez toho, abychom narušili tradiční design původního kamenného schodiště, jsme do podkroví zavedli schodiště ocelové, s nosným ocelovým stěnovým madlem a madlem skleněným z odstoupené podesty.

Výrazným prvkem interiéru komunikačních prostor byla původní keramická vzorovaná dlažba s patinou opotřebovanosti. I tato zůstala a plně vyznívá v prostoru lobby a společensko-komunikační haly patra.

Další detaily byly ukryty pod nánosem vícevrstvých nátěrů. Hned na první pohled jsme tušili kus skryté historie a řemeslného kumštu. Postupně se zpod nánosů začaly vylupovat klenoty dýchající atmosférou své doby. Odhalili jsme domyšlený stavební detail keramického soklu a nárožních ostění dveří, které neměly pouze ochrannou funkci, ale zároveň po obnově a doplnění jsou znovu zajímavým výtvarným prvkem, který svou terakotovou barvou podtrhuje historickou dlažbu, rámuje dveře a kamenné schodiště.

Po otevření velkých prostor tříd nás na první pohled zaujala opotřebovaná podlaha z původních dubových a bukových vlysů, kladena v netradiční skladbě. Byla to výzva zakomponovat ji znovu do interiéru. Po demontáži a ošetření jsme ji použili v opačném gardu, jako zavěšený podhled v apartmánech.

Dalším zajímavým prvkem byla původní velká okna rámující ze severovýchodní strany panorama krajiny, vinic a z jihovýchodní strany pohled na zámecký park, zámeček a Topoľčianky. Byla velmi zničena a tak byly vytvořeny repliky, které nadále rámují barevné obrazy krajiny během roku a jsou hlavním výtvarným prvkem apartmánů.

Zmíněným hodnotám a původním prostorám jsme chtěli nechat vyniknout a zároveň vytvořit komfort pro hosty. Proto bylo nutné s novými sekundárními prvky vstoupit do prostor opatrně. Jsou jasně odlišeny od původní architektonické podstaty a dávají tušit původní rozměry prostoru i přiznáním původní výšky tříd.

Apartmány jsme rozčlenili pomocí lehkých příček, které jsme barevně odlišili od původního zdiva antracitovým nátěrem. Hygienické části jsme pojali jako součást prvků interiéru a uzavřeli je do napůl otevřených dřevěných skříní, které byly vytvořeny pomocí lehkých příček s dřevěným masivním obkladem sahajícím jen do výšky původních dveří a od dvěří po strop doplněných sklem. Svou strukturou a barvou přírodního dubu plynule navazují na mobiliář z masivu.

Původní zdivo i podlahy / s podmínkou snadné údržby / jsme sjednotili v apartmánech do jedné barvy pomocí betonových patinovaných stěrek. Podlahy apartmánů v podkroví jsou dubové v přírodní barvě. Repliky výplní vnějších otvorů a interiérových dveří jsme sjednotili v šedo-antracitové barvě. Další nové prvky stěn a dveří jsou ze skla. Kovové prvky jak původní (zábradlí a schodiště), tak i nové (podpůrné konstrukce, schodiště do podkroví, kliky, sokly, madla), jsou povrchově upraveny černou kovářskou barvou a jsou přirozeným šperkem celého interiéru.

Třešničkou na dortu je osvětlení Foscarini by Diesel, které jsme originálními autorskými závěsy a stojany sdružili do jedné rodiny. Další designovou ochutnávkou jsou zařizovací prvky koupelny a sanity Agape od designérky Patricie Urquiola včetně reliéfní dlažby Mutina ve wellness.

Celkově můžeme shrnout, že nejen historické ale i nové prvky vznikly na základě dlouholeté a intenzivní spolupráce architekta a řemeslníka – profesionála. Jsou příkladem tvůrčí spolupráce a řemeslné zručnosti slovenských truhlářských, zámečnických a restaurátorských firem.