Po Pobřežní třídě na bývalém nábřeží Karlínského přístavu se dnes prohánějí auta právě v místě, kde kdysi kotvily lodě v bočním korytu Vltavy. Ve dvoře jednoho z původních nábřežních domů však ještě dřímá dobová atmosféra prudkého kamenného schodiště, vysokých vídeňských stropů, špaletových oken a družby, před níž není úniku – pavlačí. Tuhle dobovou atmosféru jsme promítli i do kompletní rekonstrukce jednoho z pavlačových bytů.

Z původního dvoupokojového bytu bez koupelny a záchodu jsme novým prostorovým uspořádáním vytvořili plnohodnotné bydlení se dvěma ložnicemi, koupelnou, a přesto stále větším obytným prostorem, než byl ten původní. Využili jsme totiž původní nevýhodu bytu – relativně malý odstup od protější pavlače, který vygeneroval v traktu nezvykle vysoké stropy. Právě vyšší strop jsme použili pro rozšíření konstrukčního principu pavlače až do bytu, a to na samostatnou pracovnu na galerii a patro s postelí v ložnici. Fakticky jsme stavebními úpravami rozšířili využitelnou podlahovou plochu bytu téměř o čtvrtinu.

Současně jsme se volně inspirovali dobovým architektonickým diskursem, který se odehrával evidentně stranou pragmatických problémů architekta a stavitele domu Václava Žaloudka. Zatímco jeho dům kopíroval osvědčenou rakouskouherskou klasiku, tedy co nejlevnější bydlení pro dělnické rodiny se společným hygienickým zázemím, české architektonické špičky se paralelně trápily hledáním národního slohu a rodícími se kritickými reakcemi na roli dekorativních prvků v architektuře. Dobovými architektonickými experimenty s oblouky a zjednodušenými formami dekorací jsme se volně inspirovali pro pojetí současného interiéru. Pokrok z počátku 20. století přeložený do počátku století 21. s mírnou nadsázkou nezbytnou pro absorpci soudobých technologií od plynového kotle, podlahového topení pod dlažbami, přes oltář pro televizi, po skryté prvky online kontrolovaného vnitřního prostředí bytu. Obrazy a reprodukce dotvářejí most mezi historií bytu a současným světem.

Zadání pro rekonstrukci bylo čistě ekonomické. Zhodnotit investici do koupě (původního) bytu a bez neobhajitelných vícenákladů jej přizpůsobit současným potřebám bydlení rodiny se dvěma dětmi. Podlahová plocha bytu je 68 m², světlá výška 3,9 m. Pro potřebu odlehčení stropní konstrukce jsou všechny vnitřní příčky sádrokartonové, omítané. Lokálně jsou ztužené skrytou ocelí (páka konzoly galerie) nebo OSB deskami. Na podlahách jsou použity cementové dlažby nebo původní parkety lehce přebroušené bez zarovnání prošlapu, lakované a nespárované. Na schodech na galerii a na ní samotné je lepený koberec. Truhlářské vestavby jsou z lamina, u frézovaných částí otvorů je nosičem překližka. Schůdky a zubaté „zlaté“ zábradlí spacího patra je ocelové, stupnice schůdků, pracovní i jídelní stůl jsou dubové s povrchovou úpravou matným lakem stejně jako na parketách. Viditelná topná tělesa jsou ve zlaté RAL. Vnitřní okenice jsou z lakované smrkové spárovky. Podle potřeby, nálady nebo třeba roční doby mají obyvatelé bytu k dispozici na všechna okna záclony a dvě barvy závěsu Lucerna je autorskou repasí původně značně poničeného rokokového lustru od No Architects. K bytu patří bývalá toaleta na pavlači, která nyní slouží jako sklad a nevyužívaný klenutý sklep hluboko pod úrovní Vltavy.