INTERIÉR BYTU V KUBISTICKÉM DOMĚ, PRAHA

INTERIÉR BYTU V KUBISTICKÉM DOMĚ, PRAHA

 

Přesně sto let po dokončení domu v historickém centru Prahy započala rekonstrukce jednoho z bytů, jejímž cílem bylo vrátit interiéru noblesu meziválečného období. Interiér ctí styl domu a současně nabízí atributy moderního bydlení. Přírodní materiály v zemitých a tlumených tónech se střídají s plochami velkoformátového přírodního mramoru, který prostupuje celým bytem.

(kategorie: Soukromý interiér - rekonstrukce; autor: Ing. arch. Veronika Pánková, www.vepa-architecture.cz; přihlašovatel: FREDS s.r.o., www.louer.cz)

V roce 1919 začala realizace jednoho z kubistických domů architekta Otakara Novotného na rozhraní pražského Starého města a Josefova. Přesně o 100let později jsme v tomto domě vstoupili do bytu o výměře 108 m2, na kterém se nelibě podepsaly dekády minulého století, zejména ta předrevoluční. Po původní noblese bytu už nebylo ani památky, byt byl v žalostném stavu.

Záměrem návrhu interiéru nebylo vrátit se o sto let zpátky, ale stejně jako v době první republiky pracovat řemeslně s každým detailem, pečlivě volit materiály, tvary i dekory. Vytvořit prostor, který by bez sentimentu reflektoval styl domu, jeho vnitřní charakter, ale nabízel všechny atributy současného standardu bydlení. Rekonstrukce bytu vyžadovala zejména úpravu dispozice. Byt obsahoval malé průchozí místnosti, nevhodné hygienické zázemí, kuchyně byla oddělena vstupní chodbou od jídelny i obytného prostoru, tak jak tomu v ještě nedávné minulosti bývalo zvykem. Šetrnými zásahy do nenosných konstrukcí se podařilo získat hlavní otevřený obytný prostor, zachovat prostornou vstupní halu se zimní zahradou a vytvořit dvě ložnice. Hlavní ložnice má k dispozici samostatnou toaletu včetně vany v prostoru i šatnu. Za skrytými dveřmi v rámci šatny se nachází nezbytná technická komora, kam se podařilo dostat vše, co má být očím skryté.  

Zadáním byly přírodní materiály v zemitých a tlumených tónech. Celým interiérem se tak prolínají plochy velkoformátového přírodního mramoru. Objevuje se na obkladech ve sprše, za vanou, na toaletách, za kuchyní, ale i na podlaze zimní zahrady či tvoří desku odkládacího stolku u sedačky. Většinu ploch se podařilo osadit v jednom formátu, bez nutnosti dělení na menší části. Desek bylo omezené množství a poskládat obklady tak, aby se musely co nejméně dělit, měly únosnou hmotnost a pokryly všechny preferované plochy bylo logisticky složité, ale o to lepší dojem byl po výsledném osazení. Dále se v bytě opakovaně vyskytuje kouřový dub, na podlaze i nábytku a kombinuje se s dubem, který je mořený černým olejem, aby vynikla přírodní kresba dřeva. Tónování podlahy i nábytku probíhalo odděleně, aby byl výsledný dojem co nejpřesnější, byly použity na oba prvky stejné oleje i technika vytírání. Dalším výrazným materiálem interiéru je mosaz. Stálo nemalé úsilí sladit všechny prvky do jedné barvy kovu, ať už se jedná o vypínače a zásuvky, svítidla, kovové úchytky na nábytku či baterie v koupelnách a toaletách. Jedno ze svítidel se stále nedařilo najít v požadovaném tvaru, povrchu, únosné cenové hladině, tak jsme si museli pomoci i přelakováním a zapojit tři lokální firmy, než mělo svítidlo požadovaný vzhled. I vnitřky šatních skříní drží jednotnou linii, šatní tyče jsou rovněž z mosazi, panty skříní naopak v černém titanu, aby nerušily. Mosaz pro nás byla výchozím bodem mnohého.  Jediné zachované detaily byly v podobě kování na původních oknech a vstupních dveřích, ty jsme nechali repasovat a původní mosazené kličky oken i vstupní kliku jsme dali znovu odlít dle dochovaného vzoru. Na míru odlívané jsou i mosazné úchytky na některých skříních, drží tvarový rukopis kliček oken. V pojetí stěn byla inspirace čerpaná na fasádě domu a detailech zábradlí vnitřního schodiště, ostré linie se objevují na detailech čalouněných obkladů za postelemi, na dřevěné stěně ve vstupní chodbě, která obsahuje dveře do ložnic i na samostatnou toaletu. Motiv se dále prolíná do polepu skel zimní zahrady, ale i do výběru látky na závěsy.

Interiér měl svým pojetím vytvořit prostor, který by člověka vytrhl z každodenní všednosti. Měl nabídnout už pouhým pojetím stěn, kombinací materiálů, barev, citlivým řešením umělého osvětlení a uspořádáním nábytku scény, které by samy o sobě byly obrazy a nevyžadovaly další dekorování. Stačí přirozená kresba kamene, dřeva, látky a kovu.

28.03.2021