Byt se nachází na nejstarším sídlišti v Bratislavě - 500 bytů - sídliště vznikalo v 50-tých letech 20. století a dodnes se zachovalo bez větších zásahů i přesto, že v bezprostřední blízkosti sídliště vzniklo nové moderní centrum Bratislavy.

Interiér je v 5. podlaží šestipatrového bloku bytů. Díky vysokému podlaží bytu je výhodou orientace na východ / západ, a to bylo hlavním konceptem tvorby interiéru.

Původní uzavřený třípokojový byt s malou a zbytečně oddělenou denní zónou situovanou převážně do vstupní haly a bez přímého osvětlení se změnil na prostorný dvoupokojový byt vhodný pro mladou rodinu s propojenou noční a denní částí.

Cílem rekonstrukce bylo zbavit byt zbytečných příček a co nejvíce otevřít dispozici. Tím se dosáhlo úplné světlosti bytu, čemu pomáhá i oblohová vrstva, která dodává bytu ještě více vzdušnosti a prostoru.Původní dispozice bytu byla odstraněna, zachovaly se jen nosné zdi a ikonický průhled z kuchyně do obývacího pokoje. Prostor je natolik otevřený, že jednotlivé části / pokoje nedefinují příčky, ale prostor / materiály. Uprostřed se nachází nosný sloup, který je propojený betonovým průhledem s kruhem, což vytváří silný architektonický prvek uvnitř dispozice.Jediným dělícím prvkem interiéru je prosklená dřevěná konstrukce, která nahrazuje původní zděné stěny s jednokřídlými dveřmi. Požadovaná intimita bytu se dá snadno přizpůsobit konstrukci, pokud je klidový režim ložnice odizolovaný uzavřením konstrukce, a naopak tím, že se jednotlivá křídla otevřou, se prostor slije dohromady a dodá pocit jednoho celku.Při výběru materiálů dostal přednost kov, hlavní slovo má nerez, ze které je vyroben kuchyňský bar, parapety a lem na kruhovém průhledu. Koupelna zůstala zachována na původním místě, je obložena pozinkovaným plechem. Díky obložení se podařilo skrýt jednotlivé dveře jádra, které působí jako by bylo vloženo do prostoru celého bytu podobně jako sloup s kruhem.Znovu – limitující při výběru materiálů byla využitelnost, hodně z nich bylo už použitých, respektive přebývaly u jiných projektů. Materiály byly shromážděny a znovu ošetřeny a využity v interiéru. Nejviditelnější to je na stěně obývacího pokoje, která je netradičně obložena keramickým obkladem. Obklad dodává strukturu téměř šest metrů dlouhé příčce, pod obkladem je umístěna polička z nevyužitých betonových tvárnic a modrého skla.V bytě se nenachází žádný vestavěný nábytek. Aby se umocnil pocit z prostoru, byla v ložnici umístěna otevřená šatna, která svojí polohou vytváří předsíň, vstup do ložnice.Interiér se skládá z množství malých detailů, které se spojují do jednoho celku. Kombinace západního světla, které dopadá na strukturovaný plechový obklad nebo kruhový průhled vytváří každý den velmi pěkný vizuální efekt.