HOTEL MONASTERY GARDEN

Investoři nás oslovili na základě naší realizace bytu v klášteře v Praze (https://www.tiarchitekti.cz/nase-prace/byt-v-klastere/). Líbil se jim náš styl a kombinování historických prvků a moderních řešení - kontrast s respektem k historii. Ve svém projektu však chtěli zajít ještě trochu dále. Dlouhou dobu žili v zahraničí a hodně cestovali. Své zkušenosti z pozice hostů chtěli zúročit ve vlastním malém vysněném hotelu. Město si zamilovali, když zde před lety byli prvně ještě jako turisté.  Investoři chtěli hotel, kam se budou hosté rádi vracet, který je při každé návštěvě bude znovu bavit, který jim dá řadu prožitků a možností ubytování (každý pokoj je jiný). A hlavně, který bude působit opravdu vřelým až rodinným dojmem. Místo, kde se Vám bude chtít prolenošit celý den. Bistro, které slouží nejen hostům hotelu, má být spíše jako babiččina kuchyně. Je v ní sice „recepce“, ale ne v tom klasickém slova smyslu. Pokud Vás nepřivítá rovnou jeden z majitelů, odbaví Vás obsluha kavárny u dřevěného ostrůvku, na kterém vždy najdete teplý domácí koláč. Bistro je hostům volně přístupné i po zavírací době a můžete si tedy vychutnat pozdní láhev vína v historické hodovní síni.

My jsme se v návrhu snažili reflektovat několik myšlenek: 

1. Genius Loci. Přechod z malé dlážděné uličky do bistra (vstupního prostoru hotelu) by měl být přirozený. Genius loci města se snažíme přepsat do interiéru. Když se ráno vzbudíte, měli byste tušit, co Vás asi čeká za zdmi hotelu. Tady nejsou Benátky ani Berlín. Místní byliny se staly tématem hotelu (byliny daly jména pokojům). Ačkoliv je dům plný techniky a musí splňovat normy a předpisy, snažili jsme se technikálie skrýt očím hosta. Město je malé, všichni se zde znají a mají k sobě blízko. Srdcem bistra je velký jídelní stůl, u kterého ráno nikdy nebudete sami.

2. Samozřejmost. Nechtěli jsme, aby hotel působil příliš designově. Zde není prostor na architektonikou exhibici. Pracovali jsme s místní pitoreskností i kýčem, bohatou barevností i tvaroslovím. Chtěli jsme vytvořit pocit útulna a malebnosti. Balancujeme na hraně, ale snažili jsme se vyhnout lacinosti. Čisté řešení jsme ztvárnili barevným způsobem. Sice jsme řešili každý detail, ale doufáme, že to není na výsledku vidět.

3. Prožitek - nejen zážitek. Krumlov je malé město, déle než dvě noci ve městě moc návštěvníků nezůstává. Chceme ale, aby si hosté i za krátkou dobu odvezli jedinečné prožitky. Ne jen další z řady zážitků. A až zde díky tomu přijedou znovu, čeká je zde něco trochu nového. Každý pokoj je zcela jiný. Někde je studna, jinde komín nebo knihovna. Ve všech ale najdete pohodlnou postel vybízející k lenošení a vše pro maximální pohodlí.

4. Znovu dítětem. Chceme vzbudit zvědavost, pocit tajemna a imaginace. Stejné pocity měli majitelé, když město poprvé ještě jako turisté navštívili. A my ostatně také. Projít si město v noci je opravdu jedinečný zážitek. Malé boční uličky vybízí k prozkoumání. My jsme si v interiéru hráli se skrytými pokoji, posuvnými obrazy nebo průchody skříní jako z Narnie. Pokud chcete nahlédnou do staré studny ve skále, můžete tak učinit přímo z vany v pokoji s názvem Šípek.

5. Instagramovost. Snažili jsme se, aby každý kout měl ambice stát se pozadím fotky na instagramovém účtu. Měl by být fotogenický v každém koutě i detailu.

Do projektu jsme naskočili již za jízdy. Když jsme se s investory poprvé sešli, stavba již byla v plném proudu. Řadu věcí jsme ještě dokázali upravit, u rozjetého projektu je to ale vždy velmi náročné. Velkou oporou nám byli nejen investoři, ale také dodavatel stavby, který se nám vždy snažil vyjít vstříc. Veškerá naše práce je založena na dialogu. Řada skvělých myšlenek přišla od investorů a nám stačilo je pouze správně uchopit. A fungovalo to i obráceně, majitelé vždy vyslechli naše názory a nic nesmetli bezmyšlenkovitě ze stolu. Naše spolupráce trvala téměř rok a půl. Zní to sice jako klišé, ale opravdu jsme si to užili!