ŽIVOT V MALÉM BYTĚ, OSTRAVA

Předmětem rekonstrukce byl byt 3+1 o rozloze 68 m2 v 7. podlaží panelového domu v Ostravě. Byt je tvořen dlouhou úzkou chodbou, která je obklopena sedmi dveřmi do jednotlivých místností (dětský pokoj, ložnice, kuchyně, WC, koupelna, obývací pokoj s jídelnou a šatna). Jedinou větší místnosti je obývací pokoj s jídelnou. Ostatní pokoje jsou převážně malé, se kterými si sami klienti nevěděli rady, a proto se rozhodli oslovit bytového architekta.

Zadání bylo na první pohled jednoduché, avšak na druhou stranu složité, poněvadž řešené pokoje byly opravdu malé. Byt měl být především funkční, málo údržbový a se spoustou úložných prostor. Klientka si přála moderní interiér s nádechem elegance. Byt neměl být přehnaně drahý. Klientům jsem však vysvětlila, pokud má být interiér maximálně funkční, převážnou část nábytku je nutné zhotovit na míru. Díky nízkému rozpočtu jsem zůstala „při zemi“ i já s volbou materiálů. Nábytek na míru byl z velké části vyroben z laminátem potažené dřevotřísky. Jen dvířka v kuchyni, v obývací části a v sekci pracovny jsem navrhla foliovaná s prolisovanou úchytkou v celé jejich šířce.

V bytě se neřešila složitá rekonstrukce, jelikož klienti chtěli zachovat stávající dispozici. Jediné dva větší stavební zásahy, které se zde děly, byly nové rozvody elektroinstalace a zhotovení nové dlažby v chodbě, šatně a kuchyni. Zde jsem zjistila, že pod stávajícím linem je dřevovláknitá deska (hobra) a vrstva škváry. Tak to v mnoha starých bytech, někdy i domech, bývá. Vše se odstranilo, avšak podlaha klesla o cca 15 cm. Bylo nutné vrstvu podlahy nahradit něčím jiným, co by sjednotilo výšku podlahy do roviny s parketami v okolních místnostech, ale zároveň nedošlo k nadměrnému zatížení stropní konstrukce. S firmou, která měla v těchto prostorách pokládat dlažbu, jsme se dohodli na nové skladbě podlahy. Hlavní vrstvou byl lehký beton s příměsí plniva ekostyren, poté se nanášelo lepidlo a na to se kladly jednotlivé dlaždice v retro dekoru. Někdo by řekl, proč tento retro vzor, když klienti chtěli moderní interiér. Klienti chtěli především praktický interiér. A tak jsem trochu zariskovala a navrhla jim tuto ornamentální dlažbu, jelikož na vzorech nejdou nečistoty tolik vidět. Klienti si tuto dlažbu ihned zamilovali. A při každé mé návštěvě, naposledy při focení interiéru pro tuto soutěž, si tuto praktickou dlažbu nemohou vynachválit. Tuto dlažbu jsem zvolila i díky jejímu rastru, jedna dlaždice je složena z jakoby devíti menších. Tento malý vzor opticky zvětšil chodbu i kuchyni.

V ostatních pokojích, kde se nedělala nová dlažba, jsme se s klienty dohodli, že zde ponecháme původní bukové parkety. Ty byly ve velmi dobrém stavu, a tak nám nic nebránilo nechat parkety pouze zrenovovat. Jsem ráda, že jsem bytu ponechala něco z jeho minulosti. Přírodní parkety jsou trvanlivý materiál, který se po různých nehodách dá jednoduše zbroušením a přelakováním opravit. To se však u nových podlah, v kategorii levnějších např. laminátových, říci nedá.

Skoro v každé místnosti je použita na zdi bílá tapeta, která má na sobě lesklý vzor dle funkce pokoje. V chodbě jsou jednoduché kruhy, v obývacím pokoji je složitější elegantní až barokní vzor a v ložnici na straně, kde spí klientka, je romantický květinový vzor.

Tím, že se neměnila dispozice bytu, novou kuchyni bylo nutné navrhnout do stávajícího prostoru.  Klienti si přáli, jako většina, spoustu úložných prostor a co největší pracovní plochu. Také zde chtěli prostor, kde by se mohli ráno nasnídat, aby nemuseli využívat jídelnu.

Při předložení tohoto inovativního řešení s ostrůvkem a lavicí v tak malé kuchyni, měli klienti zpočátku obavu, zda nebude prostor působit stísněně, ale věřili mi a do návrhu se velice rychle nechali vtáhnout. Kuchyně je tvořena z bílé celistvé stěny až ke stropu, do které je jakoby vsazen obdélník v dekoru dřeva. Ten je tvořen pracovní plochou s mycí zónou, zadním panelem kuchyňské linky a horními skříňkami v již zmíněném dekoru. Naopak ostrůvek s lavicí, která v sobě skrývá i úložný prostor, je vytvořen opačným principem. Vnější části ostrůvku jsou v dekoru dřeva a naopak čílka ostrůvku jsou v bílé barvě.

Více bych popsala lavici, u které bylo nutné vyřešit správnou ergonomii sezení. Chtěla jsem docílit toho, aby zde klienti mohli sedět jako u jídelního stolu. Z tohoto důvodu bylo nutné vytvořit mezi ostrůvkem a lavicí podestu. Ta slouží i pro vedení elektro rozvodů k varné desce a pečící troubě, které jsou zde umístěny.

Tímto propojením lavice s ostrůvkem vznikl kompaktní kus nábytku, který je především funkčním, ale i esteticky zajímavým prvkem v této malé kuchyni. Zásluhu na tom má i volba čalouněného sedáku pro pohodlnější sezení a čalouněná opěrka zad na desce, která je kotvena do zdi. Klienti byli touto měkčí variantou lavice nadšení. Kladné ohlasy lavice sklidila i u většiny jejich návštěv. Pohodlně se na ní usadí až tři osoby. Převážně kamarádky klientky, které dělají hostitelce společnost při přípravě občerstvení. Jsou jí často nápomocny, jelikož desku ostrůvku s přesahem k lavici je možné brát i jako velkou pracovní plochu.

Na první schůzce mi klienti řekli, že plánují místnost využít ložnici jako dětský pokoj. A jako svou ložnici by chtěli zařídit vedlejší větší pokoj. Avšak po zjištění, že plánují dvě děti (jedno už v té době měli), jsem jim z dlouhodobého hlediska hned navrhla, že tento nejmenší pokoj by měla být jejich ložnice. Ve většině rodin totiž rodiče netráví čas jen v ložnici, ale využívají celý byt. Naopak děti mají rády svůj prostor, a proto jejich pokoj nemůže být tato malá místnost. Svými argumenty jsem klienty přesvědčila jít do projektu „mini ložnice“.

Co klienti v ložnici chtěli? Především postel s úložným prostorem, šatní skříň a klientka opravdu hodně toužila po líčícím stolku. Tak malý prostor. Jak to tam všechno vměstnat? Vyřešila jsem to jednoduše. Pod okno jsem navrhla ode zdi ke zdi, která má něco málo přes dva metry, velikou postel v bílé barvě se 180 cm širokou matrací. Čelo postele jsem navrhla do výšky parapetu, aby se obě tyto plochy spojily v jednu, a nahoru jsem pak umístila mřížku pro cirkulaci a regulaci tepla z topení. Tato plocha slouží i jako odkládací prostor, kde si klienti mohou odložit knihu, nápoj, mobil či jiné drobnosti. Na bocích postele v čele jsem navrhla zásuvky, které klienti využijí na dobíjení telefonu, notebooku a dalších elektro zařízení.

Na protější stěnu jsem vytvořila bílou šatní skříň obestavěnou okolo dveří. Dlouhá ložnice se tím zkrátila a získala lepší proporce. Klienti dostali více úložných prostor. Abych vyhověla přání klientky, navrhla jsem levitující líčící stolek se šuplíkem na kosmetiku. Pomocí květinové tapety na celé zdi za líčícím stolkem jsem jasně definovala, která část pokoje je klienta a která klientky.

Co se týká osvětlení tohoto pokoje, zde je jediné osvětlení, které není v černé barvě. Jedná se o stropní skleněné přisazené svítidlo. Všechny ostatní světla v bytě jsou konceptuálně sjednoceny do černé barvy. Zde jsem však černou navrhla pouze na nočních nástěnných lampičkách. Strop jsem totiž chtěla ponechat klidný, a proto neutrálně bílé skleněné světlo se zde hodilo více.

Prostor chodby je dlouhý, a proto jsem zvolila bílou výmalbu, která prostor opticky zvětší a prosvětlí. Jelikož je zde mnoho dveří, s klienty jsme se domluvili na bílé barvě nových dveří, která splyne s výmalbou. Aby nebyl prostor monotónní, navrhla jsem na jedné stěně, která vystupuje z obdélníkové chodby, bílou elegantní tapetu s kruhy v jemném odlesku. Na tuto zeď jsou kotveny botníky v černé barvě, které dotváří barevný akcent k podlaze. Botníky jsou 20 cm od podlahy, a proto je možné pod nimi odložit obuv, která se aktuálně nosí nebo obuv návštěv. Opět praktický detail.

Na protější zdi je věšák připomínající vzrostlý kaktus, a proto jsem se rozhodla ladit i dekorace v tomto duchu. Jsem ráda, že mě klientka oslovila i při výběru doplňků a společně jsme vybraly krásný obraz kaktusu v měděném rámu, který prostor oživil a dal mu výraz. Uvažovala jsem, zde dát i živý kaktus, ale v tak tmavém prostoru by nepřežil. Z tohoto důvodu jsem proto použila porcelánové a umělé kaktusy.

Jako další zajímavý prvek v této místnosti bych zmínila liniové osvětlení. Jelikož řešený byt je v Ostravě, samo se nabízelo zakomponovat zde nějaký industriální prvek, a já zvolila právě toto reflektorové osvětlení. Klientům se tento nápad líbil i díky funkčnímu využití tohoto osvětlení. Jednotlivé reflektory se mohou nastavit dle potřeby a krásně osvětlují všechna zákoutí této dlouhé chodby.

Místnost mnoha funkcí – obývací pokoj, jídelna, čítárna, pracovna - je největší v bytě a klienti ji chtěli maximálně využít. Primární funkcí tohoto pokoje je obývacího zóna, sloužící pro setkávání se s přáteli a sledování televize, a jídelní zóna, využívaná při stolování u oběda a večeře. Sekundární funkce tohoto prostoru jsou pak zájmy manželů. Klientka si přála čtecí kout s prostornou knihovnou, kde by si mohla vystavit svou sbírku knih. Klient chtěl naopak pracovní kout, jelikož občas pracuje z domu. Také by ho však využil k odpočinkové činnosti jako je hraní her apod.

Při návrhu jsem si místnost rozdělila na dvě zóny: větší a menší. V jednotlivých zónách jsem spojila vždy dvě funkce, které se navzájem doplňují. Ve větší části místnosti (hned při vchodu do pokoje) jsem spojila obývací pokoj s umístěním TV a čtecí koutek s prostornou knihovnou. V obývací části si klienti chtěli umístit vlastní pohovku, jelikož si ji nedávno pořídili a jsou s ní spokojeni. Na mě tedy bylo dotvořit tento prostor. Vytvořila jsem jednoduchý úložný systém skříní nad a pod televizí umístěnou na stěně. Skříňky jsou inspirované stylem IKEA, ale použila jsem zde stejná čílka skříněk jako v kuchyni, abych bytu dala jednotnou podobu. Vedle této části sousedí čtecí zóna, která je tvořena bílou knihovnou s kapacitou přibližně 1 250 knih. Při vstupu není až tak dominantní, ale když už jste v místnosti, knihovna lemuje jednu stranu obývacího pokoje a zároveň vytváří harmonický celek společně s křeslem a podnožkou IKEA, které jsem zvolila i díky již zmíněnému rozpočtu.

V menší části místnosti jsem propojila zbylou pracovní zónu s jídelní zónou. Pro pracovnu jsem vytvořila speciální sekci úložného nábytku na míru, kde jsem zakomponovala pracovní místo pro klienta. Ten byl nadšený především z toho, že vlastně ani nejde poznat, že zde nějaké pracovní místo je. Chaos a nepořádek se uklidí jedním pohybem zalomených dvířek. Jelikož klient netrval na klasické kancelářské židli, navrhla jsem využívání jedné z jídelních židlí. S klienty jsem navštívila českého výrobce židlí TON a velice brzy se objednaly tyto čtyři polstrované židle Merano. Jelikož mým záměrem bylo vnímat tuto menší část místnosti opravdu spíš jako jídelnu než pracovnu, rozhodla jsem se pro černou barvu celé jídelní sestavy, která by na první pohled upoutala a bílá pracovní sekce se spíše upozadila. Aby přechod z bílé pracovní sekce v černou jídelní sestavu nebyl tak ostrý, zadní stěna jídelny se natřela šedou barvou a tím se vytvořil krásný přechod mezi oběma funkcemi.

Doplňky byly vybírány opět s mou asistencí. Koberec v modrém akcentu jsem zvolila v podobném historickém stylu jako je tapeta za televizí. Obrazy v měděných rámech v jídelní části byly vybírány od stejného umělce jako obraz kaktusu umístněný v chodbě. Hlavně bych však chtěla poukázat na řešení stropního osvětlení v podobě drátěných stínidel. Klientům jsem navrhla kabelové závěsné vedení z centrálního zdroje k místům, kde bylo potřeba (např. nad jídelní stůl).

Tento projekt byl pro mě v mnoha ohledech jedinečný. V tak malých místnostech vytvořit funkční a zajímavý interiér, který by splnil vše co klienti chtěli a očekávali nebylo vůbec lehké. Ale když vidím výsledek, věřím, že se to povedlo a jsem ráda, že mi klienti dali prostor k několika netradičním řešením.