DŮM POD REMÍZKEM, PRAHA VÝCHOD

Rodinný dům nedaleko Prahy byl navržen pro 3 člennou rodinu, která se rozhodla uniknout z velkoměsta blíže přírodě. Díky tomu, že jsem byla součástí projektu už ve fázi projektové dokumentace, bylo možné ovlivnit dispozice a připravit stavbu pro detaily, které jsem zde měla v plánu vytvořit. Vzniklo díky tomu hodně úložných prostor, které přirozeně splývají s prostorem a neupozorňují na sebe. Jako příklad se dají uvést niky v hlavní koupelně, skryté pod zrcadly
u každého z umyvadel. V nikách je několik elektrických zásuvek, takže kosmetika včetně elektrických kartáčků je pěkně skrytá.

Oblíbeným a praktickým detailem je večerní ambientní osvětlení, které stisknutím jediného vypínače rozsvítí sestavu stolních lampiček, LED pásků pod kuchyňskou linkou a nenápadnou závěsnou lampu v průchodu z hlavní obytné části ke koupelně v přízemí, což maximálně oceňuje nejmladší člen domácnosti. Na něho se během navrhování osvětlení myslelo i v horním patře, kde je na chodbě zapuštěné téměř neviditelné poziční světlo s časovým spínačem, takže v noci vidí při cestách po domě (není nafoceno).

Dispozičně je dům rozdělen do dvou pater. Přízemí slouží jako společenská zóna, první patro jako soukromá část domu. Ze vstupní haly se vchází do šatny, která skrývá botník a veškeré venkovní vybavení. Hala plynule přechází v chodbu propojující hlavní obytný prostor s WC a schodištěm do patra. Za obývacím pokojem s kuchyní je situována knihovna s pracovním koutem. V horním patře
se nachází rodičovská ložnice s walk-in šatníkem a vlastní koupelnou, která má navíc skryté samostatné WC. Dále jsou v patře dětský a hostinský pokoj s koupelnou pro tyto dva pokoje.

Interiér jsem navrhla v klidných zemitých barvách, převahu mají teplé šedé tóny, místy v kontrastu s černými prvky pro oživení. Ve volbě barev jsem se inspirovala výhledem z velkoformátových černých oken, která pěkně rámují výhled na jehličnatý remízek za loukou plnou rezavě barevných travin. Podobný barevný koncept je v plánu i pro budoucí zahradu, aby co nejpřirozeněji splynula
s okolím. Proto se uvnitř domu kromě neutrálních barev objevuje tlumená tmavě zelená barva a zemitý odstín oranžové jako lehký akcent, které doplňuje dubová dýha na podlaze i nábytku a několik solitérních kusů z masivního jasanu. Své místo tu dostalo ikonické křeslo Chips, vyrobené právě z jasanu. Díky tomu, že celá záda jsou ze síťoviny, působí v proskleném rohu místnosti velmi odlehčeně a přitom pohodlí je díky vysokému opěráku zaručeno.

V domě je několik typů dveří v různých materiálech a barvách, které jsem volila vždy v návaznosti na přilehlé stěny. V hlavní obytné části, kde jsou dveře nejvíce rušivé, jsem zvolila dveře se skrytou zárubní a povrchovou úpravou určenou pro nátěr běžnými malířskými barvami. Dveře tak mají úplně stejnou strukturu i barvu jako stěna. Stejný typ “neviditelných" dveří je použit i uvnitř rodičovské koupelny pro co nejlepší maskování samostatného WC. Druhé dveře viditelné
z obývacího pokoje jsou jako jediné dýhované, aby působily celistvě na stěně obložené dubovými lamelami. Ve zbylých částech domu jsou vždy dveře se stěnou sladěné díky shodnému NCS kódu. Posuvné prosklené křídlo v ocelovém rámu s příčkami na celou výšku a šířku průchodu, který je
bezmála 140 cm, bylo nutné vyrobit na zakázku. Je to ale natolik ozdobný i praktický prvek, že se investice vyplatila. Během dne propouští dostatek světla ke schodišti, později vytváří krásný efekt při večerním svícení.

Stěna za jednou ze dvou sedaček nese dílo newyorského pouličního umělce, který na běžnou mapu z metra metodou “paintrollers” vytvořil obraz Flatiron Building. V interiéru visí několik dalších zarámovaných plakátů s newyorskou tematikou, zatím však obyčejných, aby bylo přesně vymezené místo už nyní. V průběhu času je totiž v plánu jednotlivé rámy zaplnit nápaditými díly od podobných umělců. Vzniká tu silný kontrast mezi klidnou přírodou za okny a láskou obyvatel
tohoto domu k jednomu z nejrušnějších měst na světě.