CUKRÁRNA MYŠÁK, PRAHA

CUKRÁRNA MYŠÁK, PRAHA

 

Nově vytvořený interiér navazuje na tradici věhlasné cukrárny Františka Myšáka z roku 1911, do které chodily významné pražské rodiny i známé osobnosti. Sladkosti zde mlsal Oldřich Nový i Ema Destinnová. Dolní patro cukrárny bylo citlivě zrekonstruováno ve spolupráci s památkáři, horní patro navrhla architektka v moderním jednoduchém stylu a doplnila zajímavými dekory.

(kategorie: veřejný interiér I; autor: Ing. arch. Tereza Froňková; přihlašovatel: AMBI CZ, www.ambi.cz)

Ambiente navazuje na prvorepublikovou tradici cukrárny Myšák ve Vodičkově ulici v Praze. Nabízí klasické české zákusky, dorty i poháry a doplňuje je snídaněmi a výběrovou kávou.

Nová cukrárna je na stejném místě jako cukrárna Františka Myšáka, která zde otevřela v roce 1911. Do cukrárny chodily po desetiletí pražské rodiny i vážené osobnosti. Jeho sladkosti mlsal Oldřich Nový nebo Ema Destinnová, dort od Myšáka měl na své narozeninové oslavě i prezident Masaryk. Vyhlášené zde byly rovněž zmrzlinové a šlehačkové poháry.

Interiér navržený architektkou Terezou Froňkovou respektuje původní vzhled kavárny z dvacátých let minulého století. „Spodní patro cukrárny je zrekonstruované ve spolupráci s památkáři, nahoře ale nezbylo vůbec nic, protože dům před deseti lety spadl a zůstala jenom fasáda,” vysvětluje architektka. „Původně jsme chtěli jednoduchou, až funkcionalistickou kavárnu, ale vycházíme z původního interiéru, a tak jsme tam potřebovali trochu dekoru i kýče,“ dodává Tereza.

Lustry

Interiér dotvářejí křišťálové lustry, na jejich výrobě se podíleli Michal Froněk a Jan Němeček ze studia Olgoj Chorchoj.

Lustry tvoří stylizované skleněné ovoce, houby i zvířata. „Michal Froněk a Jan Němeček mají bohaté zkušenost s prací se sklem. Dokáží tak přímo spolupracovat s našimi mistry skláři a své návrhy upravovat, aby naplno využili možnosti skla,“ popisuje spolupráci Pavel Kadleček z Preciosy.

Tapisérie

Tereza Froňková se spolupráci přizvala ilustrátora Michala Bačáka a společně vytvořili obraz. „Při výběru řemeslného provedení a dekoru jsme pracovali s luxusní atmosférou prvorepublikového podniku. Využili jsme proto techniku tisku na sametovou látku, která působí jako zlatý dekor na zelenomodrém pozadí,” vysvětluje ilustrátor Michal Bačák. Motiv obrazu umístěného v prvním patře má původ v Orientu.

„Chtěli jsme, aby ilustrace na první pohled vypadala jako perský koberec, tapiserie pokrytá dekorem nebo tradiční blízkovýchodní knižní miniatura. Při bližším pohledu jsou patrné detaily spojené s naší návštěvou orientálních zemí – paní Stáňa z Karviné s tribal kérkou na rameni houpající se v džungli s nápojem v ruce či  přicestovalí týpci v havajských košilích, kteří poprvé zjišťují, co je horký a vlhký vzduch Indočíny…” uzavírá popis Michal Bačák.

Přístup architektky

„Dole je původní podoba cukrárny, zrekonstruovaná ve spolupráci s památkáři. Některé prvky, například středový bar, se nedochovaly; zůstaly jenom vstupní vitríny a zreplikovaly se původní štuky a část výzdoby. Je to sice jen zbytek interiéru z dvacátých let, ale ucelený, takže jsme do něj zasahovali minimálně. Nejvýraznějším prvkem, který jsme do něj doplnili, je středový bar; bude oválný, karuselového typu,“ vysvětluje Tereza.

„Historický interiér byl dost ornamentální. Tehdy byla v módě velmi zdobná estetika inspirovaná Asií, hlavně Japonskem a Čínou. V přízemí tyto prvky zůstaly. Nahoře ale nezbylo vůbec nic. Dům totiž při poslední rekonstrukci, která proběhla před deseti lety, spadl a zůstala jenom fasáda. Celé první patro je tedy novostavba, železobetonový skelet překrytý sádrokartonovými pseudoštuky. Interiér jsme budovali celý znova,“ dodává.

24.02.2018