Vzorový byt v projektu Parvi Cibulka byl realizován za účelem ověření víceúrovňového řešení bytu, a jeho konstrukčních principů, ještě před spuštěním celkové adaptace objektu bývalé továrny Meopta na bytový dům.

Konstrukci stávajícího objektu tvoří trojtrakt se základním modulem 6 x 7,5m a trámovým stropem se světlou výškou 4,1m pod trámem a 4,6m mimo trám. Právě táto výška byla limitem, který určil směr koncepce návrhu, protože pro jednu místnost je to příliš mnoho a pro dvě obytné místnosti nad sebou zase příliš málo. Museli jsme najít kompromis a seskládat prostory tak, abychom splnili požadované minima a zároveň vytěžili z prostoru co nejvíce. Byt je pomyslně rozdělen na 3 částí. Středová, hlavní, převýšená a dvě boční, vedlejší, snížené. Toto dá se říct katedrální uspořádání prostoru, nám umožnilo vytvořit ve středové částí převýšený obývací pokoj a vstupní předsín, které zaujmou hned u vstupu do bytu. Boční částí jsou využity pro zázemí bytu nad, které jsme umístili dvě galerie jednu s funkcí pracovny a druhou s funkci ložnice. Okna s nestandartním rozměrem 4,3 x 3m dokonale distribuují světlo do všech těchto prostor. V půdorysu bytu je také zapuštěná převýšená lodžie. Bylo pro nás totiž velmi důležité, aby fasáda objektu měla původní vzhled bez rušivých elementů balkónů. Takto se povedlo dosáhnout zajímavé dispozice, členěné ne pouze půdorysně, ale také je zde rozměr vertikální, který vytváří další zákoutí, jakoby pomyslné pokoje. Byt tak dokáže naplnit i potřeby 4-členné rodiny ve všech její životních fázích.

Konstrukci galérií tvoří ocelový rám, v přední částí zavěšený pomocí táhla na stropní trám. Podlaha je z CLT panelů tl. 60mm, které jsou z obou stran pohledové. Tím se minimalizovala tloušťka podlahy. Celá konstrukce včetně táhla je akusticky oddělená, aby nedocházelo k přenosu kročejového hluku do vedlejších bytů. Dispozice je členěná sádrokartonovými příčkami, lokálně opláštěnými dřevěnými obklady pohledově shodnými s CLT panely.

Místa kde stropní trámy snižují světlou výšku pod přijatelnou úroveň, jsou vyplněny vestavěným nábytkem. Typickým znakem loftových bytů je propojenost. Proto jsme na galerii v ložnici doplnili otvírku nebo pracovně „kukaň“, aby měl uživatel v ložnicové částí také možnost volby, jestli chce být součástí dění v obývacím pokoji nebo ne. Správný byt má mít velkou kuchyň a dostatek úložných prostor. Ta naše opravdu velká je a skrývá v sobě navíc tajný vchod do komory. Předsíň jsme vybavili podstropním věšákem pro dvě kola.

Industriální stopu jsme se snažili promítnout také do interiéru volbou materiálů, detailů, barevnosti povrchů ale i nábytku. Zároveň jsme respektovali přání investora, který byl opatrný při volbě hrubých materiálů, textur, patiny a kladl hodně velký důraz na zabydlenost prostoru a zaměření na široké spektrum budoucích klientů.

Pro nás, tvůrčí tím, je nejvíce uchvacují měřítko prostoru, zcela odlišné od toho, na jaké jsme zvyklí z našich obydlí. Nejlépe to je vidět pokud chcete na zeď pověsit obrázek. Ten standartní se tam ztrácí, musí být 2-3 krát větší. Přejeme si, aby to mělo obdobný dopad i na budoucí uživatele, kteří zde znásobí své vize a budou mimořádně inspirovaní pro plnohodnotný život.