MEZONET NA "ŠESTCE"

Komorní bytový dům na hranici městské památkové zóny Tejnka v Praze na Praze 6, Břevnově navrhl architekt Jan Kupka. Podařilo se mu vytvořit svébytný vnitřní svět zahrady jižně orientovaných bytů s průběžnými balkony. Dřívější majitelé dvou bytů v západní části domu zadali svým architektům úpravu na prostorný mezonet s vloženým vnitřním schodištěm. Výchozí stav, který jsme pro naše dlouholeté investory a přátele měli zhodnotit. Střet reality a potenciálu. Ze začátku jsme jejich nadšení mírnili – kvalita provedení stavby z přelomu milenia, limity poměrně tmavého prostoru hlubokých příčných dispozic a zadání maximálně využít již jednou nákladně zrekonstruovaný interiér. Počáteční váhání rozptýlila šance využít lépe krajní polohu bytu a zintenzivnit jeho propojení se zahradou. Tím se nám otevřela příležitost na razantnější návrhový vstup, který nakonec skončil výraznou proměnou dispozic i celkové atmosféry interiérů. Veliké díky za odvážné investory!

Přeorientování vstupu do bytu z domovního schodiště odklonilo zádveří z průchozí střední části dipozice, prostorná šatna za zrcadlovými dveřmi je pro pětičlenou vítaným bonusem. Zásadní moment proměny je prosvětlení vnitřní části dispozice ze třetího směru – západního štítu domu, a vizuální otevření dispozice na terasu s novou střešní zahradou. Ta proniká do interiéru velkoformátovými fixními okny v jídelně i kuchyni. Dříve tmavá část bytu, v podstatě jen vnitřní chodba mezi místnostmi, se stala plnohodnotnou součástí plynoucího prostoru nástupního patra. Spojením bočního prosvětlení, orientace do jižní vzrostlé zahrady a příčným průhledem napříč dispozicí získal celý obytný prostor novou světelnou i obytnou kvalitu. Pracovna směrem do ulice je oddělitelná velkými posuvnými dveřmi skrytými v rámci petrolejově modrého boxu. Ten kombinuje koupelnu hostů, úložné prostory pracovny i jídeny a malý bar s vinotékou přístupné zasouvacími křídly. Ty je možné kompletně zavřít do kapes v korpusech boxu a nechat niku baru otevřenou, aniž by křídla blokovala pohyb kolem jídelního stolu. Jeden objekt s různými funkcemi obebíná jemný reliéf přesně rozpočítaných frézovaných radiusů probíhajících přes dveře i rohy.

Velikosti mezonetového bytu chyběla jídelna – přesunutí jídelního stolu z kuchyně uvolnilo dostatečný prostor barovému pultu. Investor si přál pracovat s přírodním kamenem, na hlavní plochy pultu je použitý Quartzit Patagonia, na volně vloženou podnož barového sezení mramor bílý Portogallo Estramoz. Třetí kámen, tmavě červený mramor Rosso Levanto, vykukuje z rubínově červeně lakované niky v jídelně. Barevný akcent, který je možné kdykoli zklidnit zavřením nábytkových dveří boxu. Kameny se prolínají celým bytem, v promyšleném patchworku se střídají nebo kombinují – podlaha pod vinotékou, nespalná plocha krbu, na míru vyrobené umyvadlo v koupelně, obklady a police na toaletách, odkládací plochy nočních stolků. Neplýtvat a zároveň co nejlépe využít kresbu každého jednotlivého kusu. Tetris ladění nářezových plánů pro maximální využití kamenných desek jsme hráli mockrát, zavařil hlavy nám i dodavateli. Původní dvouramenné schodiště propojující obě podlaží bytu zabíralo příliš mnoho prostoru na obou úrovních. Nahradili jsme ho celokovovým vřetenem, který nechává prostor obývacího pokoje otevřenější, v patře lépe navazuje na chodbu mezi ložnicemi. Vertikála k horizontálnímu prvku baru. Výzva, jak celý objekt po částech na milimetr přesně svařit na místě a zajistit, aby povrchová úprava realizovaná na stavbě působila dokonale jako ve výrobě lakovaný prvek. Řemeslo existuje! Objekt ve světlém champagne odstínu neustále modeluje světlo měnící se během dne, roli postupně doplňuje a přebírá stmívatelný podhled z barissolu v horním patře nad schodištěm. Racionální  náhrada za původně uvažovaný střešní světlík. 

Horní patro s ložnicemi je dispozičně upraveno tak, aby ložnice rodičů nebyla jen místem přespání. Zůstala orientovaná do zahrady, ale úpravou schodiště získala nové prostorové řešení. Na ložnici plynule navazuje koupelna, oddělená druhým modrým boxem, do prostorou vloženým sprchovým koutem. Posuvné dveře boxu umožňují nechat prostor propojený, při jejich zavření se modrý box při pohledu z ložnice změní ve stěnu, vynikne tak teplejší tmavší odstín modré, záměrně sladěný s barevností obrazu Iry Svobodové. Dětské pokoje jsou hravější, ne tak přísně napojené na vizuál celého bytu. Na startu jejich návrhu byl workshop s dětmi a kreslení toho, co by si přály. Holčičí se dvěma odstíny růžové, tajnými dveřmi na palandu a houpačkou. Klučičí se zavěšenými kruhy a žebřinami, projektorem a velkou lampou na kreslení. V truhlářském obkladu stěny chodby mezi ložnicemi jsou skryté původní vchodové dveře na tuto úroveň, ponechané jako rezerva pro přesun rozměrnějších věcí, a zároveň výstup na schodiště o další patro výš na plochou střechu.

Nepřehlédnutelnou vrstvou interiéru jsou obrazy a objekty. Usazení vřetene schodiště volně v prostoru umožňuje průhledy na neonově červenou plastiku Petra Duba navazující ve dvou částech z horního patra dolů, vznikla na míru pro toto konkrétní místo. Velká část obrazů již byla součástí sbírky investorů HCAC a bylo s nimi od začátku počítáno.  Některé měly místo jasné hned, jiné jsme vybírali a ladili s investorem a kurátorem Pavlem Kubesou. Například skleněný krystal od Lukáše Nováka v ose kamenného pultu kuchyně. Vyjma obou vložených modrých boxů jsou ostatní truhlářské prvky a povrchy navrženy záměrně v neutrální krémové nebo lomené bílé. Stejně tak mobiliář a textil zůstává v jemných odstínech béžové, krémové. Několik menších prvků přidává do prostoru barevný akcent – skleněný stolek Soda od Miniforms, Barboy od Vernera Pantona v pracovně nebo nástěnné svítidlo High Profile od Deltalight a MVRDV.

Nové průhledy vyvolaly potřebu řešit i navazující terasu a původní zelenou střechu nad garáží v přízemí. Část s terasovými prkny je určená pro sezení, část upravená na intenzivní zelenou střechu se vzrostlými muchovníky, malinami a lesními jahodami je hlavně pro radost. Vymývaná betonová dlažba na průběžných balkonech v nových návaznostech neobstála, nahradili jsme ji jednodušší keramickou dlažbou ve větším formátu. Skladba zeleně se opakuje i na navazujících balkonech a částečně reaguje na zeleň vzrostlé zahrady, kterou investorka se zahradníky postupně oživuje. Díky propojení interiéru s okolím a až nezvyklému klidu lokality má mezonet atmosféru spíše rodinného domu. Zahrada, maliny, dřevo, krb. Chybí už jen sauna na střeše.