Celá budova bohunické nemocnice se formovala v letech 68-89 minulého století. I přes modernizaci, která nejrůznějšími podhledy a opláštěním zakryla většinu utilitárních a funkcionalisticky navržených detailů, se v jednotlivých patrech zachovalo dobové umění, např. masivní dřevěné plastiky či skulpturální ocelové konstrukce svítidel nad schodištěm. Umění a krásné materiály původní stavby však byly na příliš mnoho místech přebity lacinými krámky a vizuálním smogem. Původní bistro a samoobsluha ve 3. NP nemocnice byly typickým příkladem tohoto necitlivého přístupu k veřejnému prostoru. Trpěl tím nejen interiér, ale zejména samotní pacienti a personál nemocnice, kteří raději vážili cestu do stravovacích zařízení mimo budovu.

Jasným cílem rekonstrukce stávajících gastro-zařízení v nemocnici proto bylo změnit tento nelichotivý status quo. Vytvořit příjemný prostor s posezením a dobrou kávou, kde se budou moci scházet pacienti s návštěvami, doktoři během obědové pauzy i lidé z ředitelství nemocnice, které sídlí na stejném patře.

Koncepce interiéru

Původní bistro, ukryté za nevkusně polepenou hliníkovou stěnou, vytahujeme do prostoru chodby a obohacujeme o sezení. To je obehnané regálovými stěnami kotvenými do podlahy a překližkovými policemi s netradiční terakotovou laminací. Všudypřítomné pokojové rostliny a barevné akcenty tak vytváří oázu ve sterilní bílé nemocniční mlze.

V rámci zadání projektu bylo nutné počítat s uzamykatelností celého prostoru, což jsme vyřešili posuvnými stěnami, které jsou součástí subtilních jeklových regálů. Ty jsou navrženy tak, abychom nenarušili požární řešení v budově a zároveň dostali do bistra denní světlo.

V návrhu záměrně pracujeme s kontrastem stávajících prostorů nemocnice s nově navrženými konstrukcemi bistra. Konstrukční materiály nezakrýváme, doplňujeme živou barevnou paletou, která ladí s původní mramorovou dlažbou na podlaze.

V protikladu s ušlechtilou dlažbou a kamennými obklady záměrně používáme levné stavební materiály – jekly, kari sítě, vlnité plechy a překližku – které lze citlivými úpravami povznést na jinou úroveň. V interiéru proto klademe důraz na detail. Za zmínku stojí zkosené desky stolů, na míru svařené stolové podnože, zelená, čalouněná lavice s úložnými prostory nebo černé kruhové zásuvky. Prostory bistra na stěnách doplňují abstraktní malby od místní malířky Martiny Musilové, čímž navazujeme na dobrou tradici uměleckých děl ve sdílených prostorech nemocnice.

Součástí provozu bistra je i samoobsluha. Kvůli větší kumulaci lidí jsme proto počítali s cirkulací kolem nově navržených regálových konstrukcí v terakotové barvě. Za výdejním pultem bistra se nachází přípravna, sklad a zázemí pro zaměstnance.