STREETFOOD BISTRO EATMEAT, OSTRAVA

STREETFOOD BISTRO EATMEAT, OSTRAVA

 

Klienti oslovili mladého tvůrce s přáním nového amerického bistra v centru Ostravy. Když bylo maso v názvu podniku, bylo jasné, že musí být jasně patrné i v interiéru, a proto je celý interiér inspirován řeznictvím. Návrh nebyl jen o interiéru samotném, ale i o grafickém řešení loga, jídelního lístku a oblečení obsluhy.

(kategorie: veřejný interiér I; autor a přihlašovatel: Ing. arch. Ondřej Turoň, www.turondrej.cz)

Chtělo by se říct, že když o interiéru bistra nabízejícího hot dogy a hamburgery řeknete, že je fakt dobře propečené, je to jen klišé a prvoplánová myšlenka. Jenže ono opravdu je! Ani rare, ani medium – architekt Ondřej Turoň jeho návrh propracoval ze všech stran.

Klienti oslovili mladého tvůrce s přáním nového amerického bistra v centru Ostravy. Měli již sice zkušenosti s podobným podnikem, ale díky své otevřenosti a mladí se nebránili ničemu novému. Jejich základní představa, se kterou přišli na první schůzku byl prostor v americkém stylu, kterých za mořem navštívili spoustu. Architekt jim záměr nerozmlouval, ale položil úplně jinou otázku. „Máte už název a grafickou identitu?“ Nic finálního neměli.

Příštího setkání se účastnil už i grafik David Trögler a architektonické řešení se propojilo s přípravou brandu. Postupným výběrem vznikl název, který dnes podnik reprezentuje. Eatmeat. „Měla to být provokace, mělo tam být jasně patrné maso. V době vegetariánských a raw bister jsme chtěli jít úplně opačným směrem.“

Začala se měnit i představa samotného interiéru. Když je maso v názvu, mělo být jasně patrné i v interiéru. Amerika byla vyměněna za řeznictví. „Chtěl jsem tam dostat trochu toho klasického řeznictví.  Eatmeat musí být doslova žrádelna, místo, které bude vegetarián obcházet obloukem.“

Když vznikl prvotní návrh, investoři byli překvapení. Dokázali jej ale pochopit a přijmout a posléze se už měnil jen minimálně. Jen původní podlaha musela zůstat, vše ostatní prošlo perem architekta. Jednoduché bílé kachličky se odkazují k provozům, kde se samotné maso zpracovává, kontrast s černými ale přidává nový akcent. Stejně tak PVC pásy, které oddělují zázemí jsou více industriální a v centru Ostravy byste je asi nečekali. Na stěnách jsou prase a kráva, které propojují architekturu a grafické řešení celku. Židle značky TON si investoři dlouho osahávali, ale jejich použití jim přišlo nakonec zcela správné.

Oříškem se ukázalo osvětlení, které by celek odrazilo i v detailu. Nakonec architekt opět využil inspiraci řeznictvím, konkrétně řeznickým zvonem, jehož proporce perfektně vyhovovaly. Trh ale nic podobného nenabízel, a proto bylo nutné je nechat vyrobit na míru. Nelehký proces se vyplatil a nakonec rozehrál i do dvou barevných variant – bílé a černé. Jsou potřeba pro kontrast s keramickým obkladem stěn a zároveň skrývají vtipy, které asi zákazník nepozná, pro majitele ale dělají interiér osobnějším a osobitějším. „Dvě bílá stínidla nad výdejním pultem jsou pieta za zesnulé kravičky a prasátka, která nám dovolila pochutnat si na tak dobrých burgerech.“

Mluvil jsem o propečeném burgeru, ale bistro Eatmeat není jen maso, je to kompletní chod. Samostatný kus hovězího nebo vepřového by nám přece taky nechutnal a chceme mít dobrou žemli, trochu hranolek, možná salát. Proto návrh nebyl jen o interiéru samotném, ale i grafickém řešení celé značky od loga, přes jídelní lístek až po oblečení obsluhy. Všechno funguje dohromady s interiérem, vzájemně se propojuje. Tvůrcům nestačil jen základ v podobě dobrého masa, ale hráli si i s těmi nejjemnějšími chutěmi. Dotáhli detaily, dotáhli jemnost celého řešení.

11.03.2018