Nabídka na návrh tohoto interiéru se mi jevila jako zajímavá hned od počátku. Kromě možnosti navázat na zdařilý projekt mého manžela se mi zde nabízela příležitost k návrhu kompletního interiéru novostavby rodinného domu, včetně autorského dozoru. Dům je uspořádán do tvaru písmene „U“, v jehož sevření se nachází dřevěná terasa s nádherným výhledem na vzrostlou zeleň lemující potok. Ve vstupním křídle nalezneme dětský a studentský pokoj se společnou koupelnou a ze zádveří přístupné WC pro návštěvy. Garáž je součástí domu s přímým vstupem do zádveří. Ve druhém křídle pak najdeme ložnici rodičů s koupelnou a šatnou, technickou místnost a garsonku/pokoj pro hosty, který má svoji minikuchyni, koupelnu i samostatný vchod. V centrální části domu je oproti již zmiňovaným místnostem vyšší světlá výška celého obytného prostoru. Ten pak díky tomu působí prostorněji a vzdušněji.

S prvotní inspirací přišla sama investorka. Jejím oblíbeným malířem je prý Piet Mondrian. Zde se její vkus navíc shodoval i s představami jejího muže. Bylo tedy z čeho vycházet.  Menší manželská shoda již panovala v otázkách použití pohledového betonu na stropech či epoxidové stěrky na podlaze. V tomto případě nakonec zvítězil kompromis, bílý vinyl. Ač se o této volbě dá určitě diskutovat z hlediska údržby, v celkovém vyznění interiéru bílá barva podlah jistě udělala své. Sarlon je použit ve všech místnostech kromě garáže, kde vyhrála praktičtější epoxidová stěrka. Za zmínku stojí i dveře se skrytými zárubněmi v nestandartní výšce 235 cm nebo bezobkladové řešení všech koupelen. I přes prvotní nesnáze se pro ně podařilo najít řešení v podobě voděodolného matného nátěru.

Řešení jednotlivých pokojů odráží individuální potřeby investorů. V obytném prostoru byl kladen velký důraz na kuchyňskou část s jídelním stolem. Ten má sloužit jako hlavní obytný prostor. V této části zajisté upoutá nábytková stěna, která ukrývá kromě velkého množství úložných prostorů i vstupní dveře, lednici, vinotéku či bar. Celek však díky bílé barvě nepůsobí příliš dominantně. Část s televizí (včetně televize samotné) je celkově potlačena, i když řešení TV stěny inspirované Mondrianovými obrazy celému prostoru udává tón. Byla zde vytvořena nika ze sádrokartonu, z níž tento kus nábytku vystupuje jako „obraz“. Stěnu vhodně doplňují i jednoduchá krbová kamna a skupiny závěsných svítidel. Za samostatnou zmínku dále stojí i řešení stěny v předsíni, která v sobě ukývá šatní skříň s botníkem a zrcadlem, stejně jako „skryté“ dveře na WC a do části s ložnicemi dětí. Co se za ní odehrává však můžeme tušit jen podle spár. Na rozdíl od bílé kuchyně je tato stěna zvýrazněna jednotnou červenou barvou.

Celý interiér by nebylo možné zrealizovat bez osvícených investorů, dobře spolupracující stavební firmy a výborně fungující firmy truhlářské.