Řadový dvoupatrový dům, u kterého bylo po dispoziční stránce nevyhovující přízemí, pochází z 80. let, čemuž odpovídal také interiér, který byl nesoudobý, místy ve velmi špatném stavu. Úkolem autora bylo navrhnout vzdušný prosvětlený prostor bez zbytečného členění. Interiér měly naplnit čisté tvary s důrazem na světlé odstíny, příliš barev si investorka nepřála.
Co se týče dispozice, přízemí bylo hodně rozpříčkované, což vytvářelo větší množství menších místností. Díky nosnému systému bylo možné většinu těchto příček vybourat, zůstala jen schodišťová stěna a komín (krbová vložka byla vyměněna). Nebylo nutné oddělovat od obývacího pokoje kuchyni či jídelnu, a vznikl tak jeden vzdušný prostor, kdy od vstupu až do zahrady došlo k vizuálnímu propojení. Dispozice v patře byla vyhovující, k přeřešení zde byla pouze koupelna se záchodem a kompletní úprava povrchů a interiéru jako takového.
Podlaha v přízemí byla ve velké části tvořena původními parketami „do stromečku“, značná část této podlahy byla ale ve velmi špatném stavu. Investorům se moc líbila světle šedá podlahová stěrka a vůbec odstíny bílé a šedé. Aby však výsledný efekt nepůsobil chladně a mdle, doplnili jsme návrh o kontrastní prvky. U podlahy je to právě ponechaná část původních parket, do kterých podlahová stěrka jakoby „vteče“. Masivní dubové dřevo tak slouží jako protiklad k minimalistickému interiéru a zároveň vytváří střet něčeho starého s moderní dobou, což je pro celý návrh také typické. Jako třetí výrazný kontrastní prvek k bílé a dřevu byla zvolena tmavě šedá barva.
Výsledkem je otevřený prostor s čistými tvary. Barvy, materiály i povrchy jsou voleny tak, aby výsledek působil vyváženým dojmem.
10.03.2016