KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE, CHRUDIM

KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE, CHRUDIM

 

Chrudimský kostel je již téměř sedm století významnou sakrální i stavební dominantou centra města. Interiéru vévodí řada historických artefaktů včetně s barokním oltářem s obrazem sv. Salvátora. Cílem autorů bylo vytvořit prostředí, které bude jasným a důstojným rámcem bohoslužby a nebude svou formou zbytečně rozptylovat.

(kategorie: veřejný interiér II; autor: Lukáš Pavlík, MED PAVLÍK ARCHITEKTI s.r.o., www.mparchitekti.cz; přihlašovatel: GRAVELLI S:R:O:, www.gravelli.com)

Chrudimský kostel Nanebevzetí Panny Marie je významnou sakrální i stavební dominantou již téměř 7 století, dvě štíhlé chrámové věže signalizují centrum města ze širokého okolí.  Současná podoba kostela je výrazně ovlivněna novogotickou přestavbou, interiér je vybaven řadou historických artefaktů v čele s barokním oltářem s legendami opředeným obrazem Svatého Salvátora. Kostel je unikátní svým osazením do terénu, kdy je jeho podélný rozměr umocněn postupným zvyšováním podlahy směrem k hlavním oltáři. Současný bohoslužebný prostor zřízený po druhém vatikánském koncilu na vrcholu trojlodí tvoří přirozené těžiště vhodné i pro nový oltář.  Východiskem návrhu bylo vytvořit prostředí, které bude jasným a důstojným rámcem bohoslužby, ale které svou formou nebude zbytečně rozptylovat. Hledání konceptu bylo vedeno snahou o jednoduché, čisté řešení, které respektuje charakter a uspořádání prostoru, nevytváří nepřiměřené dominanty konkurující existujícím prvkům, a které se vyhýbá zbytnému duplikování symbolů a zobrazení. Důležitým rysem návrhu je využití svébytné architektonické formy odrážející současnost v kontextu historické architektury. V symbolické rovině je návrh zasazen do Salvátorské tradice, čímž akcentuje biblické téma proměnění Páně. Mottem hlavní myšlenky je verš z Lukášova evangelia 9,29: „Jeho tvář zazářila jako slunce, jeho šat zbělel.“ Nosným tématem je SVĚTLO, které k nám přichází. Návrh oltáře tak odkazuje na odlesk Salvátorovy tváře a při tom vyzdvihuje záři proměňování Krista při eucharistickém obřadu na oltáři. Tak dostal ideový základ konkrétní podobu: čelní hmota oltáře je odlehčena, prostoupena paprsky ze světlo propustných prvků zformovaných tak, aby soustředily pozornost na děj na oltáři. Nový liturgický prostor má tři základní kameny – oltář, ambon a sedes. Při pohledu shora se stává dominantou rovnoramenného trojúhelníku těchto tří prvků (rozmístěných na kamenné podlaze a respektujících podzemní kryptu) nový pevný oltář jako gradační prvek podporující význam hlavního oltáře v presbytáři se Svatým Salvátorem. Návaznost na historické prostředí spočívá v principu vylehčení hmoty, v hledání, jak odlehčit materiál. To je charakteristické pro gotické sakrální stavby. A tak vznikl oltář jako světelný objekt, jehož čelní plocha je projasněna rozptýleným světlem. Objekt, který v plném jasu umocňuje vznešenost místa a v potemnělém kostele dotváří jeho intimní atmosféru. Objekt, jehož záře směřuje ke Svatému Salvátoru. Kvalitní realizace vyžaduje adekvátní materiálové řešení. Ke zhmotnění vize přispěla inovativní česká firma Gravelli, která vyvíjí vlastní technologie zpracování betonu a mění tradiční vnímání tohoto materiálu. Oltář je proveden z bílé směsi betonu zušlechtěné broušením a napouštěním povrchu, ve které jsou zalité průhledné UV stabilní plexisklové prvky propouštějící světlo. Jedná se o novou, světově patentovanou technologii, která byla zatím použita pouze v několika architektonických projektech v mezinárodním měřítku. Truhlářské prvky – lavice pro ministranty a pult ambonu jsou vyrobeny z dubového dřeva.    

08.03.2019