DŮM S VELKOFORMÁTOVÝM OBRAZEM „WOODBOY“, PRAHA-VÝCHOD

DŮM S VELKOFORMÁTOVÝM OBRAZEM „WOODBOY“, PRAHA-VÝCHOD

 

Majitelé si přáli umírněný dům se stavebně oddělenou částí pro občasné návštěvy dětí s vnoučaty, se saunou a později s venkovním bazénem. Objekt byl proto navržen jako trojtrakt – východní a západní část domu jsou propojeny chodbou. Obývací části dominuje upravené velkoformátové dílo Woodboy, původně od kubánského autora Antonia Mory.

(kategorie: novostavba; autor a přihlašovatel: Ing. arch. Eva Heyworth, HEYWORTH STUDIO-ARCHITEKTI s.r.o., www.heyworth.cz)

Historie domu se začala odvíjet ve chvíli, kdy mě majitelka pozemku zkontaktovala. V té době měla sice v ruce už druhý návrh domu a podanou žádost na územní řízení, nebyla si ale jista kvalitou projektu. Místo úprav původních návrhů jsme se dohodly na novém projektu.
Už s prvním návrhem byli manželé spokojeni, takže následovaly další stupně dokumentace a následně i projekt interiéru. S klienty se výborně spolupracovalo, jedním z důvodů dobré spolupráce byl i jejich rozumný přístup k požadavkům na moderní technologie. Zůstaly jen ty, které ovlivňují ekonomii provozu, neuvažovalo se například o klimatizaci ani elektronicky řízeném systému domu. Některé detaily se sice v průběhu výstavby měnily, ale to je běžné při každé stavbě.
Požadavky majitelů byly jednoduché – umírněný dům se stavebně oddělenou částí pro občasné návštěvy dětí s vnoučaty, se saunou a později i s venkovním bazénem. Objekt byl proto dispozičně i kompozičně navržen jako troj trakt. Východní trakt pro manžele a západní trakt pro návštěvy tvoří samostatné hmoty s pultovou střechou propojené středním spojovacím prostorem – chodbou zastřešenou pultovým světlíkem.
Západní nižší trakt je přitom půdorysně mírně předsunut před hmotu východního traktu tak, že člověk přicházející od vstupní brány nevnímá výškový rozdíl a obě části domu působí jako stejně vysoké. Toto předsunutí také napomohlo k vytvoření útulnějšího prostoru pro jižní terasu před domem a severní terasu otevřenou směrem do zahrady, přispělo k posunutí garáže blíže ke komunikaci a tím i prosvětlení místností v soukromé části východního traktu.
Pozemek z jedné strany sousedí s nivou potoka a chráněným mokřadem, rostou zde doutníky orobince, ale je tu i hodně vysoká hladina spodní vody. Objekt byl z praktických důvodů založen nad úroveň příjezdové komunikace a na základové pasy.
Svislé nosné konstrukce domu jsou vytvořeny železobetonovými stěnami, v místech průběžných oken s ocelovým nadpražím podepřeným ocelovými sloupky, takže pásová okna nejsou zvenku viditelně dělena nosnou konstrukcí a vynikne tak jejich délka. Příčné stěny jsou zděné z Porothermu, stropy tvoří ocelové stropnice a žb desky
Střecha byla stavebním úřadem povolena sedlová, příp. pultová, přičemž max. výška hřebene byla stanovena na osm metrů. Navržená střecha je tvořena dvěma pultovými konstrukcemi o sklonu 27°, položenými proti sobě. Krov nesou ocelové vaznice, do nichž jsou vloženy dřevěné vlašské krokve a elegantní plechová krytina je skryta za střešní atikou domu. Odvodňovací žlaby jsou zaatikové a vyhřívané.
Jižní štítová stěna východního traktu je celá prosklená a stíněná žaluziemi. Výrazným prvkem východní a západní fasády jsou před nosnou konstrukci předsunuté dlouhé plochy oken.
Povrchová úprava východního traktu je pro zvýraznění hlavní funkce domu tmavočervená, západní trakt je v bílé omítce.
Ze vstupních dveří se vchází do střední chodby zastřešené světlíkem, která oba trakty jak stavebně, tak komunikačně odděluje i spojuje. Chodba nabízí průhled až do zahrady a je shora po celé délce prosklená s možností otevírání jednotlivých částí prosklení. Ve východním traktu, obývaném majiteli je obývací pokoj s jídelnou navržený na celou výšku stavby. Na jídelnu navazuje kuchyň se zázemím a ložnicí, které již jsou pod patrem.
Hlavní obytná místnost je od jihu prosvětlena velkým oknem ve štítu a na východ orientovanými francouzskými okny s výhledem a vstupem posuvnými dveřmi na terasu. Pokoj je propojený s kuchyní přes pracovní ostrov, na nějž navazuje tři metry dlouhý jídelní stůl. Za kuchyní je umístěna prádelna, toaleta a ložnice manželů s vlastní šatnou, koupelnou a další toaletou. Z ložnice je francouzským oknem přístup na terasu s bazénem. Ze severní strany je ložnice přisvětlena také úzkým oknem nad toaletním stolkem.
Z obývacího pokoje je možné po jednoduchém ocelovém schodišti se skleněným zábradlím (po kterém se rád klouže papoušek) vystoupit na galerii. Zde je zařízena knihovna s pánskou pracovnou a za ní relaxační zóna se saunou, sprchou a toaletou. V zadní části patra je umístěna odpočívárna, která je částečně využívána i jako dámská pracovna. Tyto prostory jsou osvětleny okny na západ.
V západní části domu je situována garáž pro dvě osobní auta, z níž je možné se po výklopném schodišti dostat do skladu v podkroví. Na garáž navazuje technická místnost s kotlem a šatna ke vstupu. Následují dva zrcadlově umístěné pokoje pro hosty se schody na galerii, kde je umístěno spaní pro děti přisvětlené okny do spojovací chodby. Mezi oběma pokoji je společná koupelna, která má stejně jako obě ložnice, francouzská okna umožňující vstup na západní stranu zahrady.
Zadání pro řešení projektu interiéru.
Měl být jednoduchý, čistý, minimalistický, ve výsledku má tedy jemnou barevnost, je účelný s akcenty na výrazně zvetšené umělecké dílo a kvalitní nábytek. Krása interiéru se skrývá v jednoduchosti a ďábel v detailech jako např. zapuštěné sokly, se stěnou lícující dveře a dokonalá ocelová schodiště. Nadčasovost dodávají interiéru neutrální světlé barvy, střídání lesklých a matných, plných a skleněných ploch a jednoduché tvarování. Převažujícími odstíny jsou proto barva bílé kávy, šedá, stříbrná a bílá doplněné zelenou na pokojových rostlinách.
Dominantou převýšeného obývacího pokoje je původně fotografická koláž Woodboy od Antonia Mory, kubánského fotografa a výtvarníka žijícího ve Španělsku, v originální velikosti ovšem 0,50 x 0,50 m. Vzhledem k velikosti zamýšlené pro realizaci 6 x 12 m nebylo možné realizovat dílo jako tisk, data nebyla dostatečná pro takové zvětšení, tak jsem celou koláž mírně doplnila a nechala ji namalovat. Malbu provedl akademický malíř Ondřej Laštuvka. Původní autor Antonio Mora byl realizací nadšen.
Praktičnost interiéru dokazuje i úložný blok skříní navazující na vysokou část kuchyně s vestavnými spotřebiči zezadu, určený k ukládání úklidových potřeb, ložního prádla a ručníků. Kuchyň byla vyrobena na míru truhlářskou firmou HAT. Další úložné prostory na kabáty a boty se nacházejí v šatně u vchodu, v ložnicích hostů jako vestavné skříňové stěny a za ložnicí majitelů je velká šatna se vstupy z obou stran lůžka.
Účelnost návrhu se promítá i do použitých materiálů. Podlahy spodního patra tvoří keramická dlažba s dekorem mramoru v bílé barvě, horní patro má dlažbu o pár odstínů tmavší. Celý dům je přes podlahového topení vytápěn tepelným čerpadlem. Koupelny jsou vybaveny velkými sprchovými kouty a samostatně stojícími vanami vejcovitého tvaru. Velká umyvadla s odkládací plochou a policí jsou vyrobena z Corianu podle našeho návrhu, ostatní sanita je z porcelánu.
Svěžest dodávají interiéru vybrané doplňky, např. lustr nad sedací soupravou Luciola od italské firmy Vistosi nebo květináče a svítící vázy Scarlett od italské značky Serralunga v hlavním obytné místnosti. Tapeta s křídlem v master ložnici je od firmy Wall&decò.
Hlavní část zahrady se rozkládá na severní části pozemku za domem. V jejím návrhu byly pravidelně rozmístěny sakury a keře zastřižené dokulata. Realizace zahradního projektu byla ale kvůli vrtům tepelného čerpadla složitá, proto jsou zatím vysazeny jen katalpy a živé ploty.

15.03.2018