ADMINISTRATIVNÍ BUDOVA NEKÁZANKA 11, PRAHA

ADMINISTRATIVNÍ BUDOVA NEKÁZANKA 11, PRAHA

 

Při tvorbě interiéru administrativní budovy se autoři nechali inspirovat estetikou a tvaroslovím architektury a designu 70. let, což je doba vzniku této administrativní budovy. Vstupní část lobby chtěli rekonstrucí co nejvíce prosvětlit a rozjasnit tak, aby vstupní prostor vytvářel lákavý a pohledově atraktivní celek při pohledu z trochu stísněné ulice.

(kategorie: veřejný interiér II; autor a přihlašovatel: Ing. arch. Naďa Pizinger a Akad. arch. Jaromír Pizinger, ATELIER PIZINGER MORIX, www.morix.cz)

Při tvorbě interiéru administrativní budovy Nekázanka 11 na Praze 1 jsme vycházeli a nechali se ovlivnit estetikou a tvaroslovím architektury a designu 70. let, což je doba vzniku této administrativní budovy, z ateliéru arch. Zdeňka Kuny. Její architektonická hodnota nás myslíme pozitivně ovlivnila také při úvahách a prvních konceptech ke ztvárnění vnitřních prostor. Měli jsme také tu čest návrhy jak redesignu obvodového pláště, tak návrhů interiérů, s původním autorem následně konzultovat.

Investorem jsme byli osloveni na vytvoření návrhů a designu všech společných prostor v rámci vstupního podlaží, garážových prostor, lobby v rámci nadzemních podlaží a také posledního přistavovaného podlaží určenému pro vedení společnosti Omnipol, a to

po účasti v architektonické soutěži, ve které investora oslovila právě naše snaha o propojení interiéru i s kvalitou historie budovy, aby nakonec působila jako kompaktní celek, jak „jedno“.

Budova, byla již delší dobu pro pobyt firmy nedostatečná, a to zejména co do technických požadavků, tepelně technických požadavků obvodového pláště, nároků na energie, atd. Zřejmě i proto, že je investor zapálený příznivce do moderních technologií a inteligentního ovládání budov, bylo zadáním přetvořit tuto budovu i co se týče technologií do 21. století, na čemž pracovala projektantský tým DI5. Vše bylo projektováno s použitím programu BIM, a to zejména pro následné zjednodušení údržby a provozu budovy. Zásadním požadavkem byly také maximální nároky na zabezpečení budovy, z čehož vyplynuly i další návaznosti na řešení interiéru a jeho dispozičních vazeb, jako je např. rozdělení vstupního podlaží na dvě části- soukromou vnitřní část směřovanou do vnitřního dvora, která by měla sloužit pouze pro účely nájemce se zcela minimálním přístupem osob zvenčí- restaurace, kavárna, konferenční a zasedací místnosti, a část otevřenou pro kontakt s klienty, což mělo být vstupní lobby, recepce a kavárna.

Zadáním ze strany investora bylo pouze jedno- vytvořit reprezentativní sídlo pro společnost Omnipol, která v této budově má jak svou historii, tak by s ní chtěla být spojena i pro svou budoucnost.

Jedním z  neobvyklých požadavků investora již ve fázi vypsané soutěže bylo zadání umístit do  foyer budovy nadživostní sochu býka od peruánského sochaře Victora Delfína, kterou investor měl ve své sbírce, vytvořit pro ní důstojné místo v rámci tohoto prostoru.

Při návrhu vstupní část lobby jsme ji chtěli co nejvíce prosvětlit a rozjasnit, také aby vytvářela lákavý a pohledově atraktivní celek při pohledu z trochu stísněné ulice Nekázanka. Záměrem bylo vytvořit i jakousi „arénu“ pro výše zmiňovaného býka, jejíž snížené obvodové části v sobě budou ukrývat funkční celky nutné k plnohodnotnému provozu lobby, jako je recepce, ostraha, podatelna, barový pult, toalety a vlastní vstup ke kancelářským podlažím. Dominantním materiálem celého prostoru je kovově vypadající lamelová oblá stěna, která byla celou dobu návrhu a přípravy  zakázky v našich hlavách, dlouho jsme hledali, jakou formou a v jakém materiálu tuto stěnu nakonec vytvořit, aby efekt dosahoval našich požadavků a také požadavků na akustiku prostoru. Dlouho se uvažovalo o použití Alubondových kazet v kovové barvě, nakonec byla stěna ale vyrobena truhlářsky s povrchovou úpravou tzn. Tekutého kovu, což je barva s rozptýleným velkým množstvím kovových částeček.

Další prostory, již soukromého charakteru, jsme chtěli vytvořit více intimní, temnější a útulnější tak, aby byly příjemným útočištěm pro zaměstnance v průběhu pracovním dne, aby nabídly kontrast ke kancelářským prostorám a tím i odpočinek. Estetiku jsme volili opět v kontextu atmosféry interiérů té doby, dřevěné lamelové podhledy, kámen, dýhované teakové truhlářské prvky, čalouněné obklady stěn, mosazné akcenty a dekorace.

Práce na projektu byla pro nás po celou dobu velká výzva a zároveň radost.

07.03.2019